Jdi na obsah Jdi na menu
 


O kruzích v Bruzovicích, a ne jen o nich.

6. 7. 2008

„O kruzích v Bruzovicích, a ne jen o nich.“ 

Obrazek

Svah kopce nad údolím potoka „Říčky“ v Bruzovicích s několika kruhovými skvrnami neznámého původu.      

             V popředí, před stromy, se nachází archeologické naleziště „Sídliště na Staré cestě“.                        

                                                                                                                       Foto M.Pastrňák v r. 2006

V obci Bruzovice, na Frýdecku, se nachází určitá zajímavost. Na svahu kopce, těsně pod horizontem s nádherným výhledem na panoráma Beskyd, jsou na tmavším podloží vegetace již z dálky dobře viditelné zvláštní světlé kruhy. Obrazce, kruhy, neznámého původu, se nachází se v jihovýchodní kopcovité části obce, poblíž Panských Nových Dvorů, na severní stráni údolí potoka Říčky. Kruhy nejsou nijak geometricky uspořádány a rozměrově se různí. Není známo kdy, kým a za jakým účelem byly vytvořeny.(1)
Podobné zajímavosti u nichž není znám jejich význam a původ jsou v současnosti okamžitě spojovány, podobně jako jinde ve světě, s něčím neidentifikovatelným, kosmem a UFO. Držme se však „při zemi“, přikloňme raději k možnosti „pozemského“ vzniku těchto zvláštních kruhů a pokusme se najít smysl a odůvodnění jejich existence vyplývající z lidské činnosti.
Do zorného úhlu naší pozornosti se kruhy dostaly až v souvislosti s archeologickými nálezy učiněnými v jejich těsné blízkosti. Odpověď je snad proto možné najít v bohaté a zajímavé historii vesnice Bruzovice.
„Dlúhá ves Bruzovice“ (2) je starobylou vesnicí nacházející se jen několik málo kilometrů severně od města Frýdku, za lesem „Hájem“. Rozlohou jsou Bruzovice obcí velikou, počtem obyvatel však vesnicí malou. V minulosti byly Bruzovice ještě větší a obyvatel měly ještě méně. Od katastru obce, který pravděpodobně původně činil 100 franckých lánů, byly v průběhu 16. až 18. století odděleny výměry pro založení tří vesnic, Pazderné, Kaňovic a Panských Nových Dvorů. 
 Území na němž se Bruzovice nachází však bylo osídleno již v dávných dobách. Na několika místech zde byly nalezeny stopy pravěkého osídlení. Nejvýznamnější se jeví naleziště objevené v roce 2001, pracovně nazvané dle staré cesty v minulosti vedoucí od Frýdku do Bruzovic, která tuto lokalitu protíná, „Sídliště na Staré cestě". Na levém břehu potoka Říčky, v mírném jihozápadním svahu kopce byl zjištěn terénní útvar připomínající ohraničenou plochu rozlehlého pravěkého sídliště. Plošinu vejčitého tvaru o rozloze přibližně 600 x 500 m, kterou ohraničuje lomená terasa, jejíž výška od 0,5 až 2,9 m, naznačuje případnou možnost existence určitého fortifikačního systému. Obrazek

 

Rohovec nalezený v lokalitě „Stará Cesta“ v Bruzovicích, dle našeho názoru, nesoucí stopy po opracování, je v něm vyvrtán otvor o průměru asi 12 - 15 mm a hloubce 12 - 15 mm, hloubce cca 50 mm (3)                  Foto:M.Pastrňák v r. 200

 

Na této, dnes zemědělsky obdělávané ploše, bylo pouhým „sběrem“ nalezeno množství různorodého materiálu pravěké a také částečně středověké provenience. Kamenné industrie tvoří velký počet valounů pazourků, rohovce i s fosílií druhohorního mlže Rhynchonella. V několika případech byly nalezeny stopy po opracování pazourků štípáním a odbíjením. Nalezen byl pazourkový vrták a rydélko, dále kamenná trubička a pískovcová kulička, které byly pravděpodobně součástí ozdob. Fragmenty nástrojů a ozdob je možné klást do mladší doby kamenné – neolitu. Našly se zde také úlomky pravěké keramiky zhotovené bez hrnčířského kruhu. Střepy jsou barvy hnědé až růžové, zbarveny byly patrně příměsemi pocházejícími z místních nalezišť.4

 Ve zveřejněné zprávě o objevu naleziště se dále, uvádí: „Letecký fotografický záběr, kterého bylo použito pro prozkoumání lokality také prozrazuje náznaky určitých kruhových útvarů, většího průměru, které v  jisté míře připomínají „rondely“ náležící k neolitické kultuře. Dle několika skvn na leteckém snímku protějšího svahu je možné usuzovat na pozůstatky dalších lidských činností, zahlazených mohyl, či zasypaných jam po těžební činnosti, tak zvaných „hliníků“.

„Letecká archeologie“ je v současnosti nejrozšířenějším způsobem vyhledávání nových archeologických lokalit. Světlejší skvrny, které jsou z leteckého pohledu viditelné na terénu, vždy signalizují určitou změnu v podloží, například zaniklou stavbu, či jiné dílo člověka. V našem případě, v Bruzovicích, se pohled na svah protějšího kopce, z určité vzdálenosti, jeví velice podobně jako pohled z nízko letícího letadla.
 Archeologové tudíž položili vznik těchto kruhů do souvislosti s existenci pravěkého sídliště nacházejícího se v jejich blízkosti. Dosud však nebyl nalezen důkaz o kontinuitě osídlení této oblasti.Snad právě tyto kruhy mohou být jednou z indicií potvrzující pobyt a činnost člověka v této lokalitě též v době laténské, neb římské - v dobách „předslovanských“.

 Podobné kruhy se nacházejí také na jižní Moravě, na polích u Rudníku u Ratíškovic, v místě známým dávnou výrobou železa, která dosáhla vrcholu v období Velké Moravy, doložena je však již v dobách římských. Přestože dosud není zřejmé v důsledku jaké konkrétní činnosti kruhy vznikly, je možné jejich výskyt klást do souvislosti se zpracováním rudy a výrobou železa. Vše napovídá tomu, že také kruhy na poli v Bruzovicích vznikly v důsledku této činnosti.  

Obrazek 

Letecký snímek lokality u Rudníku u Ratíškovic. Areálu v němž byla v dávných dobách zpracovávána železná. Fotografie je zveřejněná na internetových stránkách věnovaných výrobě železa v Rudníku

  V minulosti byla rovněž v Bruzovicích těžena a zpracovávána železná ruda. Na několika místech se nalézala přímo na povrchu a mohla být získávána pouhým sběrem. Snadné získávání rudy, dostatek dřeva a dalších surovin potřebných k tavbě rudy patrně od pradávna předurčilo také tuto lokalitu jako místo výroby železa.  V dobách římských a raném středověku se ruda tavila v „podzemních pecích, což byly speciálně vytvořené díry ve svažitém terénu. Známá je však také výroba železa v menších hliněných nadzemníchpíckách kuželovitého tvaru. Na postavení jedné malé železářské pícky bylo zapotřebí asi 150 kg jílu. Pec byla určena pouze pro provedení jediné tavby. K výrobě železa bylo rovněž potřeba velikého množství dřeva na výrobu dřevěného uhlí v jehož směsi se drcená ruda tavila. Vlastní proces trval více než 6 hodin. Z jedné tavby bylo získáno asi 2 až 3 kg železa v podobě železné „houby“, která musela být dále zkujňována. 5 

Přímé důkazy o tavbě železa  v Bruzoviciích ve starověku však dosud nebyly nalezeny. Zemní pícky byly zasypány, nadzemní pece postavené z jílu se rozpadly již po provedení tavby. Pouze kruhy objevující se jak v Rudníku, tak v Bruzovicích, jsou důkazem o stejné činnosti člověka v obou lokalitách, těžbě rudy, jejím zpracování a výrobě železa.

 Na dávnou výrobu železa v Bruzovicích, v prostru „Sídliště na Staré cestě“ upozorňují také staré místní názvy lokalit v jejich blízkosti

Obrazek
 
 
 
 
 
 

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Výřez z mapy II.vojenského mapování, vzniklé cca v roce 1850
Archeologické naleziště „Sídliště na Staré Cestě“ se nachází nad vyznačeným křížkem, pod lokalitou nadepsanou jako „ Schauergrube“.Místo bylo také nazývalo „Pod pecemi“ .
Pod křížkem, blíže zalesněnému údolí potoka Říčky je v mapě zakreslena Jáma, ve které se těžila želená ruda (obdélník).
V dolní části mapky, pod zakresleným potokem, se nachází ono místo se   záhadnými   kruhy.                                                                                                                  Použitá mapka: Internet:www. Mapy. Cz.:Bruzovice

„Pod pecami“ (Pod pecemi) bylo nazýváno místo nacházející na stráni kopce, těsně nad tímto nalezištěm. Před úpravou zemědělských ploch místním zemědělským družstvem v sedmdesátých létech minulého století se zde nacházely určité terénní prohlubně, díry. Na mapě z druhé poloviny 19. století jsou přibližně v tomto prostoru zakresleny jakési „strašné díry“ - „Schauergrube“, mohly být pozůstatkem po těžební činnosti v ranném středověku. Dalším místním názvem je „Ščerček“, nacházející se nedaleko lokality „Pod pecami“. Z názvu je možno usuzovat, že „Ščerčkem“ mohla být nazývána struska, od níž dostalo jméno místo pro odval strusky.

 Myšlenka, že v Bruzovicích byla těžena a zpracovávána železná ruda již v dávných dobách se může jevit příliš odvážná, nikoli však nereálná. Vynikajícími zpracovateli železa byli již Keltové. Železo bylo kuto také Germány, bylo ho třeba jak v dobách římských, tak i následujících. Na Moravě došlo k největšímu rozmachu zpracovávání železa v ranném středověku, v období Velké Moravy. Kraj na sever od řeky Ostravice v němž se Bruzovice nachází tehdy jistě patřil do sféry jejího vlivu.

 Bohatá naleziště železné rudy mohly sehrát také určitou roli při středověkém kolonizačním osídlení tohoto kraje. Ve 14. století, v období prvních zmínek o obci není sice těžba a zpracovávání rudy v Bruzovicích přímo doložena, je však možné předpokládat, že díky vhodným podmínkám bylo v jejím zpracovávání pokračováno.

 O zpracovávání železa v Bruzovicích se v náznacích dovídáme až ve 16. století. Z privilegia uděleného těšínským knížetem v roce 1557 je možné odvodit, že v Bruzovicích byla v minulosti, před rokem 1557, železná ruda zpracovávána. Středověká výroba železa byla pravděpodobně z důvodu změny technologie přesunuta z prostoru naleziště „Stará cesta“ k většímu vodnímu toku, potoku později nazývanému „Pazderovský“. Síla proudu vody byla využívána k pohonu tehdejšího hamru. 

 Kníže Václav privilegiem datovaným 4.9.1557, osvobodil mlynáře Jana Horytu společně s mlýnem a polnostmi, při čemž je zmiňován také „nadýmač“ nacházející se nad mlýnem, „jenž má opraviti a k užitku svému obrátiti“. „Nadýmač“ byla vodní nádrž na rezervní vodu, která ve středověkých sklárnách, či v hamrech, umožňovala zdárné dokončení procesu. Název byl odvozen od pojmenování kamenné čtyřhranné tavící pece do níž byl měchem vháněn vzduch. Pícka zvaná „nadýmačka“, byla hlavní součástí „železárny“ ve 14. až 16. století. K železárnám, hamru, dále náležela „šmelcovna“, což byla kovářská výheň. Vlastní „hamr“, veliké kladivo, od nějž byl odvozen všeobecný názevvýroben železa, byl společně se „stoupou“ na drcení rudy poháněn vodním kolem. Hamr v Bruzovicích mohl existovat již ve 14. století, patrně však byl v rukou soukromého hamerníka, proto není v listinách vrchnosti zmiňován. 6

 Na železo, jako „neušlechtilý“ kov se nevztahoval „horní regál“ (horní zákon), ložiska náležela přímo majitelům pozemků na nichž se nacházela. Ve většině případů se proto nedochovaly souvislé informace o těžbě a zpracování železa, jeho výroba většinou zabezpečovala místní potřebu a spadala přímo do pravomoci jednotlivých majitelů panství. 7

 Výroba železa v bruzovickém hamru zanikla zřejmě v nepříliš dlouhém časovém období před uvedeným rokem 1557. Důvody zániku této, v tehdejší době vysoce odborné činnosti, mohly být různé: Zánik dovedností, či vyčerpání zásob dřeva v okolních lesích. Mohlo také dojít k poškození, či vypálení hamru v důsledku válečných událostí v 15. století. Bruzovický hamr byl následně přebudován v mlýn. Nutno připomenout, že „Stará cesta“, protínající pravěké archeologické naleziště, v jehož prostoru se dosud nachází železná ruda přímo na povrchu, pokračovala dále přímým směrem k uvedenému hamru, později mlýnu. 

  Středověkou výrobu železa připomínají také další místní názvy. V roce 1636, je v gruntovnici Bruzovic uvedeno místo s názvem „Popelovec“ náležící k polnostem svobodného mlýna, dříve asi hamru, jeho název je jistě odvozen od popela. „Popelem“ byla rovněž označována struska, nebo prostě spálené místo. Těžbu dřeva pro výrobu dřevěného uhlí určeného k tavbě železné rudy dokládá název bruzovického potoka „Porubčok“. Protékal původně lesem, který byl vykácen – „porubán“. 8

 Zaniklá výrobna železa v Bruzovicích byla v průběhu 15. a 16. století patrně nahrazena nově postavenými hamry na Frýdeckém panství. Zbudovanými ve výhodnějších lokalitách, u zdrojů na železo vydatnějších rud, v blízkosti, či tehdy ještě uprostřed, „nekonečných“ beskydských lesů.

 Ze století 18. pocházejí záznamy o dolování železné rudy na Frýdecku. Kutala se v Malenovicích, Dobraticích, Janovicích, Dobré, Vyšních Lhotách, Bruzovicích, Panských Nových Dvorech a Bašce. O dolování rudy v Bruzovicích se dovídáme zprostředkovaně, ze zápisu v matrice zemřelých: Dne 20.10. 1719 se konal pohřeb Marie, dcery Pavla Nováka z Vojkovic, která byla zasypána při těžbě rudy v Bruzovicích“. Těžba rudy v 18. století v Bruzovicích byla pravděpodobně dosti velikého rozsahu. Poddaní si v létech 1720 a 1723 stěžovali na značné škody na pozemcích způsobené její těžbou. V následujících desetiletích došlo k přerušení těžby. Hamr na Morávce, pro který byla patrně určena ruda z Bruzovic, byl plně zásobován z místních zdrojů.

K obnovení těžby železné rudy v Bruzovicích však došlo již začátkem 19. století Závodní kontrolor z Bašky, Kristián Strašil, zjistil, že se již v minulosti v Bruzovicích ruda těžila pro hamr na Morávce. Vyhledal vhodné lokality a v roce 1827 bylo započato s hloubením šachet na několika soukromých pozemcích bruzovických sedláků. Ruda byla těžena takzvanými „jámami“. V místě nálezu rudy bylo započato s kopáním. Rudná žíla byla dále výkopem sledována, ať již směřovala do hloubky, či do šířky. V dolování bylo pokračováno dokud nebylo ložisko rudy zcela vytěženo. Obvykle došlo k vyhloubení veliké jámy. Těžební jámy odkrývaly prostor o rozměrech až 224 x 56 sáhů, v některých případech dosahovaly hloubky 100 dolnorakouských sáhů. (1 sáh = cca 0,25 m). Jámy v Bruzovicích měly také svá pojmenování, jako šachty: „Sv. Terezie“, „sv. Anny“, „sv. Eduarda „sv.Viliama, „sv. Floriána“.

 Přestože rudy, siderity a pelosiderity nacházející se v Bruzovicích neobsahují příliš velké množství železa, byly těženy po dobu padesáti let. V roce 1876 byla těžba ukončena. Na polích byly až do druhé poloviny minulého století patrné prohlubně po těchto šachtách, které s odstupem času, dostaly lidové názvy, například, „Vlčí jáma“, či „Burloch“. 9 

 Obrazek

Vytěžené naleziště železné rudy.  Jáma se nachází v Bruzovicích, v lese u u cesty do Kaňivic. Kusy rudy je v ní možné najít ještě dnes.                                                             Foto: M.Pastrňák v r. 2006  

V sedmdesátých létech minulého století došlo k rozsáhlým úpravám polností v Bruzovicích. Místním zemědělským družstvem byl z důvodu snadnějšího obhospodařování polí těžkou zemědělskou technikou jejich povrch zarovnán.10 Zasypány byly různé prolákliny v terénu, úvozy, údolíčka s potůčky, které byly mnohdy zatrubněny. Vytrháno bylo mnoho vzrostlých stromů, zlikvidovány tak byly některé ovocné aleje, drobné lesíky, „remízky“, do té doby sloužící jako přirozená útočiště zvěře. Jednalo se o obrovský zásah do přírody, došlo k narušení jejího přirozeného ekologického.systému. V některých místech byl pozměněn samotný vzhled krajiny. S největší pravděpodobností došlo také k zahlazení mnohých důkazů vypovídajících o činnosti člověka v Bruzovicích v minulosti.  Badatelem J. P. Štěpánkem však byla v roce 2005 na stráni Bruzovského kopce nalezena, od svahu příkopem oddělená, lokalita tvrziště. 11

 Uvedené zdůvodnění výskytu zvláštních kruhů v Bruzovicích, kladené do spojitosti s dávnou výrobou železa v Bruzovicích, se může jevit mnohým „ortodoxním“ znalcům místní historie snad ještě více fantastičtější nežli tvrzení, že jsou dílem mimozemšťanů.. Existence kruhů na poli v Bruzovicích je však reálnou, viditelnou, skutečností.
 Vydáte - li se na vycházku do Bruzovic, nejlépe na jaře a na podzim, kdy vegetace není příliš vzrostlá, půjdete od sedlišťské „Černé země“ po staré „příčnici“ – cestě, vedoucí k protějšímu bruzovickému kopci „ozdobeného“ vodojemem a budete pokračovat dále po hřebenu kopce, cestou s nádhernými výhledy na panoráma Beskyd dojdete ke křižovatce tvořené šikmo vpravo odbočující polní cestou po níž uvidíte velikou solární elektrárnu, za ní protější stráni uvidíte ony „záhadné kruhy“.      

  Sepsal,v roce 2007:   Milan Pastrňák.

Obrazek

Panoráma Beskyd. Pohled z cesty - „příčnice“ vedoucí vrcholem bruzovského kopce.

                                                                                                      Foto: M. Pastrňák v r. 2007   

PS:

 Prezentovanou práci jsem v roce 2007 zaslal odbornému vlastivědnému časopisu Těšínsko. Redakcí mi bylo odpovězeno, že článek "O kruzích v Bruzovicích a ne jen o nich" nemohou zveřejnit jelikož nedisponují odborníky, kteří by mohli tuto problematiku odborně posoudit. - Pravděpodobně si však přečetli pouze nadpis. 

Další dodatek :

 Procházky krajem se mnohdy stávají skutečně „objevitelskými“ vyczkami přes to, že dochází k neustálým změnám v krajině, mnohé zásahy do jejího vzhledu v ní zůstávají stále.V roce 2012 jsme v Bruzovicích nalezli další starý rudný důl.

rudny-dul-v-bruzovicich.jpg Těžila se v něm ruda typická pro zdejší, těšínský kraj - pelosiderit. Ve svahu provedený odkop, neb lom, se zřetelným počátkem štoly. který byl zavalen. Ruda se přestala těžit, místo zarostlo náletovými  dřevinami. V terénu jsou však pozůstatky po těžbě stále výrazné.

Poblíž této lokality se nachází další, již méně zřetelné pozůstatky těžebních míst. Vyskytují se ze zde též rudy, jako „hnědel“ a „krevel“. Naleziště včetně již dříve zveřejněného, spojuje cesta po níž byla ruda z místa těžby odvážena. Jedná se o skutečně velice zajímavou lokalitu, dokazující intenzívní těžbu železné rudy v Bruzovicích v průběhu 19. století.

 Pozůstatky rudného dolu v Bruzovicích.

                                                                                                                                  Foto: M.Pastrňák v r. 2012

pozar--bara---rudny-dul.-010.jpg

Detail skály tvořené rudnou horninou – pelosideritem.

                                                                                  Foto: M.Pastrňák v r. 2012

 

Poznámky:

 

 1) Zmiňované kruhy na poli v Bruzovicích jsem poprvé uviděl  v roce 2004, jsou zde  viditelné stále, 

     v každém ročním období, samozřejmě mimo zimy.

 2)  Název vesnice uvedený v Urbáři Frýdeckého panství z roku 1580.

 3)  Rohovec, byl nalezen Dr.V.Cichoněm a M.Pastrňákem  v roce 2007 v lokalitě pravěkého  naleziště

      „Sídliště na Staré cestě“.

 4)  Dle článku : Boris M., Juroš.L., Michálek L, Sídliště na Staré cestě,  Archeologie Moravy a Slezska

     2002, str. 25 – 31.

 5)  Dle článků :  Galatík Jan. Železářská  výroba   v Rudníku u Ratíškovic,  Archeologie   Moravy a 

      Slezska 3/2003  str 41.- 50..

      Sklenář Karel: Památky pravěku na  území ČSSR Od lovců mamutů ke státu  Přemyslovců r.v.

      1974, str.:264

 6)  Dle článku : Šťovíček Jan: Hamr v Bruzovicích  v 15.století? K dolování na Frýdecku v 2. polovině

      15. století. Pobeskydí 1969

 7)  Internet: Historie a využití nerostů na našem území: Horní zákon, „Ius regale monitorium“ 

      (Comstitutiones  juris metallici“) . vydaný králem Václavem II. v roce 1300. „Horní regál“-  Drahé

      kovy byly, bez ohledu na vlastníka půdy, ve vlastnictví krále.

 8)  Dle článku : Šťovíček Jan: Hamr v Bruzovicích  v 15.století? K dolování na Frýdecku v 2. polovině

     15.  století. Pobeskydí 1969

  9) Valošek I: Bruzovice, str 40, 62 –64. r.v. 1970. Dle kapitoly: Dolování železné rudy.

10) Pamětní kniha obce Bruzovice. 10

11) Tichánek. J. a  kolektiv autorů: Šlechtická sídla na Frýdecko – Místecku , Bruzovice str. 36 až 38   r.v.              2006 

 

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář