Jdi na obsah Jdi na menu
 


Čertův mlýn

 Čertův mlýn – Vstup zakázán !


pohled-na-certuv-mlyn.jpg

Na obzoru, za kapličkou na Pustevnách vyvstává zalesněný vrchol
„Čertova Mlýna.“                                                 Foto M.. Pastrňák

 

 V Beskydech, v těsné blízkosti horských masívů Radhoště a Kněhyně, východním směrem od Pusteven, za horou Tanečnici, se nachází 1206 metrů vysoký horský vrchol Čertova mlýna. Turistům je známý, neboť přes něj vede „červená“ turistická stezka, z Pusteven směrem na Kněhyni, či Martiňák. Oblast Kněhyně – Čertův mlýn byla v roce 1989 vyhlášena národní chráněnou přírodní oblastí a stezka přes něj vedoucí byla označena tabulemi, na nichž je možno se poučit, například o Pustevnách a poustevnících, o sesuvech půdy, o umělém jezírku zvaném „mořské oko“, či o partyzánském bunkru. Naučná stezka však nevede na vlastní „Čertův mlýn“, na zajímavé, záhadami obestřené místo, po němž hora dostala své jméno.
 Vlastní lokalita nazývaná Čertův mlýn se nachází nedaleko vrcholu stejnojmenné hory. Dle sdělení na informační tabuli se jedná o uskupení skalisek. Návštěvník však, již při prvním pohledu, zjistí, že mnohé z nich nesou stopy opracování a určité stavební činnosti. Leží zde kamenné kvádry, které se v jediném, jedinečném, případě dochovaly sestavené v megalitické stavbě, kamenného stolu, kterou je možno nazvat „portálovým dolmenem“.
 Staré megalitické stavby, mezi nějž tento „portálový dolmen“ na Čertově mlýně dozajista patří, jsou všeobecně obestřeny určitým tajemnem. Doposud není známo kdo, jakým způsobem a za jakým účelem tyto stavby vystavěl.    
 Z názvů okolních horských vrchů: Radhošt, Tanečnice, Kněhyně, Stolová je patrné, že byly v minulosti spojovány určitými nadpřirozenými jevy a pohanskými rituály, které snad měly velice blízko k čarodějnictví, čertům a podobně. Od středověku byly pozůstatky stavby na vrcholu hory považovány za dílo nadpřirozených sil, čertovo dílo, proto název „Čertův mlýn“.

 

 Dle místní pověsti to byl čert, který se pokusil vystavět na vrcholu hory vodní mlýn.  Splněním úkolu chtěl získat děvče, které mu neobratným vyjádřením přislíbila její matka. Vše však dobře dopadlo. Kohout zakokrhal. Čert zanechal rozpracovaného díla, zlostně mrštil již opacovaným balvanem, který nesl na zádech. Na vrcholku hory tak zůstala již vyhloubená mlýnská strouha, opracované kaneny a hlavně, „Čertův stůl“. Veliký plochý kámen o rozměrech 300 x 250 x 50 cm a hmotnosti asi 6500 kg, položený na podstavcích sestavených z opracovaných kamenných kvádrů.

certuv-stul.jpg

„Čertův stůl“ – dolmen na hoře Čertův Mlýn.                                   Foto: M. Pastrňák 

 „Kamenný stůl“ neb také „čertův stůl“, či „portálový dolmen“, jak je možné tuto kamenou stavbu nazvat, zcela odpovídá kamenným stolům – portálovým dolmenům, vyskytujících se snad v celé Evropě. Náleží do skupiny pravěkých megalitických staveb, jako Stonehegne, megalitické hrobky v Anglii, kamenné věže na Sardii,  či menhiry seřazené v rovnoběžných řadách v Bretani ale i v Česku, neb v poslední době rovněž v jižní Evropě nalezené pyramidy. Stavby vzniklé přibližně před 5000 a 4000 lety vystavěla, nám blíže neznámá evropská civilizace. Často je jejich stavební původ, patrně neprávem, přisuzován Keltům.
 Pro vznik těchto megalitických staveb zatím neexistuje jednozančný výklad. Nejprve byly dolmeny popisovány jako komorové, nebo chodbové hroby, náhrobníky tehdejší společenské elity. Což je také jednou z hypotéz odůvodňující vznik staveb na vrcholu Čertova mlýna. Údajně zde mohl býti pohřben gótský náčelník Radogost, který v roce 405 s velikým, vojskem napadl římské legie. Archeologické objevy dokazující existenci římského tábora u ne příliš vzdáleného Přerova tuto hypotézu značně podporují. 
 Novověké výzkumy však považují dolmeny rovněž za dávnověké „observatoře“.
 Docent Jan Folprecht, který se stavbou dlouhodobě odborně zabýval, dle situování dolmenu na Čertově mlýně vůči světovým stranám, v souvislostech s významnými body v krajině, usuzuje, že v dávné minulosti, asi před 4000 léty, sloužila stavba k pozorování Slunce. Z „kamenného stolu“ bylo možné, dle postavení slunce nad obzorem, určit datum jarní a podzimní rovnodennosti. Podobné stavby, jako na Čertově mlýně se měly údajně nacházet rovněž na okolních, bájemi opředených sousedních vrcholech, Radhošti a Kněhyni.
 Nelze však vyloučit využití dolmenů pro obojí účely, jak „observatoře“, tak náhrobníku. Kultovní místa by však postrádala smysl jestliže se v jejich blízkosti nenacházela sídliště lidí. Pozůstatky stavby na Čertově mlýně jsou tak rovněž důkazem osídlení kraje pod ním kulturním lidem již v dobách dávných.
 Existenci kamenné stavby na Ćertově mlýně prostě nelze nikterak zpochybnit. Kultovní areál byl v době jejího využívání patrně rozsáhlejší. V průběhu její čtyř tisícíleté existence však byl skalnatý vrchol hory na němž se stavba nachází zasažen horobornými procesy umocněnými sesutím podzemních dutiny, která se zde nacházela. Podzemní prostory, pseudo kras, vzniklý posunutím godulských pískovců, jsou v této obalsti Beskyd všeobecně známy. Několik velice hlubokých jeskyní se nachází přímo v masivu Čertova Mlýna. Známá je 73 m hluboká jeskynní propast na úbočí Kněhyně. Jeskyně se nacházejí také pod kaplí Cyrilkou na Radhošti. Přístup k nim je dlouhodobě zakázan.
 Vrchol Čertova Mlýna zvrásňuje asi 100 metrů dlouhá proláklina, lidově nazývána „mlýnskou strouhou“, či „mlýnským náhonem“, u jehož zakončení na úbočí hory se nachází uvedený kamenný stůl. Proláklina patrně vznikla propadem klenby jeskyně, která dle dalších artefaktů, například zdí vystavěných z opracovaných kamenů viditelných v hlubokých puklinách směřijících do podzemí, byla patrně jeskyňím chrámem otevřeným směrem do údolí Bečvy.
Odpověď na tyto úvahy by mohl dát archeologický průzkum, který však zde, ani v náznaku, neproběhl a patrně ani  neproběhne.

 

tvar-na-certove-mlyne..jpg
 Se záhadnými stavbami na Čertově mlýně byla svého času veřejnost seznámena prostřednictvím článku zveřejněném ve vlastivědném časopise „Těšínsko“. Zajímavý objev byl dále zpopularizován pořadem uvedeným Českou televizí. Tím byl zájem o tuto výjimečnou lokalitu ukončen. Průzkum „Čertova mlýna“, s kamennou stavbou se na něm nacházející, byl odsunut stranou. Existence pravěké megalitické stavby v Beskydech, patrně proto aby svou existenci nenarušovala vžitý výklad dějin, již není dále veřejnosti připomínána a  historiky není zmiňována.
 Megalitická stavba, dolmen, neb „kamenný stůl“, na Čertově mlýně byl „odborníky“ nazván „jedinečným výtvorem přírody“. Přístup k němu byl zakázán ! 
 Vznik staveb na Čertově mlýně tak bude i nadále, jako ve středověku, přisuzován zamilovanému čertu.

 

 

Údajná tvář Radogasta, či čerta na jedné ze skal na Čertově mlýně.                                                                                                                                                                                                                Foto: M. Pastrňák                                                                                                                                                                                     Prameny:

Osobní zjištění na místě.

Jan Folprecht: Kamenný stůl na Čertově mlýně, Časopis Těšínsko č.3/2001 str. 21

Internet: Informace o čertově mlýně.
 
 
Poznámka autora:
 
 Článek jsem napsal, přes to, že se Čertův mlýn nenachází přímo v našem kraji, mezi řekami Lucinou a Ostravicí. Radhošť, Pustevny, Kněhyně jsou však zdejším lidem dobře známy, jako oblíbený cíl školních výletů byly snad téměř všemi místními navštíveny.
 V minulosti, ještě v době než byl vstup do jeho prostoru zakázán, jsem Čertův mlýn dvakráte navštívil. Prostředí se stopami "jakési" katastrofy a pozůstatky dávné záhadné stavby na mně silně zapůsobilo. Existence dolmenu v Beskydech je téměř neuvěřitelnou skutečností !
 Souhra okolností mi opět připomenula ono záhadné místo na Čertově mlýně. Článek jsem prostě musel napsat, nemohl jinak....                                                                                                                                                                                                                                                                                  Milan Pastrňák
 
 
 
 

 

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář