Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rýžovalo se v Sedlištích, v potoce Zlatníku, zlato ?

2. 8. 2009

  Rýžovalo se v Sedlištích, v potoce Zlatníku, zlato ?

Obrazek

Studium historie, hlavně té místní, přináší ještě nyní, na počátku třetího tisíciletí, mnohé zajímavé poznatky. Některá nová zjištění jsou natolik překvapivá, že je jen velice obtížné považovat je za věrohodná a pravdivá.
 V Sedlištích, mezi místními částmi obce Mlzaky a Kuty pramení potůček s pohádkovým názvem Zlatník. Potok teče dále lesem směrem k obci Václavovice, tam se již nazývá Frýdeckým potokem, Frydečákem, aby po překročení hranice do Šenova se stal Václavovickým potokem. Sedlišťané s potokem Zlatníkem rádi spojovali romantické představy o zlatě, které se v něm nachází. Přímo v potoce, či v jeho v blízkosti měl být ukryt zlatý poklad. Údajně prý kdysi někdo v potoce našel zlatou minci. Či, že snad písek                Koryto potoka Zlatníka v Sedlištích      
v potoce je zlatonosný a je možné zde zlato                                                  Foto:M.Pastrňák v r. 2006
rýžovat. Štěrkopískové dno potoka se za krásných slunných dnů skutečně místy třpytí jako by v něm ležela zlatá zrnka.                              
  Pro třpytící se částečky na dně potoka však bylo místními „realisticky uvažujícími znalci“ nalezeno vysvětlení. Údajně se jedná o železnou rudu, kyzy železa, FeS2, neboli „kočičí zlato“, které svým leskem často připomíná zlato pravé. Od tohoto falešného lesku prý potok dostal své jméno, „Zlatník“.              

Obrazek

 
         
                                         
                      
                 
                                                                                                                                                                    
    Třpytící se dno potoka „Zlatníka“.     
          Foto: M.Pastrňák v r. 2009 
 
Železná ruda se v našem kraji v minulosti těžila. Nejznámnější a nejvýzanamnější byla její těžba v Bruzovicích. (Viz. O kruzích v Bruzovicích...) V Sedlištích byla ruda dobývána u Frýdeckého lesa, v místní části obce zvané „Kobylunka“. Tamní doly jsou zakresleny na mapě II. Vojenského mapování z let 1836 až 1852. Ložiska rudy v této oblasti často vystupovala přímo na povrch, proto byl způsob jejího získávání prostý. Těžila se "jámami". V  místě nálezu rudy se jednoduše začala ruda kopat - těžit. Hloubila se tak jáma rozměrově sledující rudné ložisko. Velikost těžebních jam byla mnohdy úctyhodná, o rozloze stovek metrů čtverečních, hloubka šachet dosahovala až několika desítek metrů. Po vytěžení ložiska bylo dílo opuštěno a s těžbou započato v místě nového nálezu. V kopcovitém terénu se ruda těžila takzvanými „odkopy“ ze svahů. Tímto způsobem byla pravděpodobně ruda dolována také na Kobylunce ve Václavovicích, v části lesa nedaleko údolí jímž protéká potok Zlatník. Zvláštní, že „Kobylunky“ se nacházejí jak v Sedlištích, tak ve Václavovicích. 

Obrazek

Odkop“ na „Kobylunce“ ve Václavovicích, ,pravděpodobně
pozůstatkem po těžbě.                  Foto: M. Pastrňák v r. 2006

 V  místech bývalých dolů, je ještě dnes možno najít hrudky železné rudy. Těžily se zde rudy s nižším obsahem železa, hlavně limonit, neboli hnědel, různé druhy hematitů, krevelů, zvětralé siderity, či palosiderity.

Okolo údolí, kterým protéká potok Zlatník však bylo také kutáno, nachází se zde několik jam a útvarů, které jistě nevytvořila příroda. Nad údolím potoka Zlatníka se nachází část obce Sedliště s názvem Kuty. (Na nových mapách nesprávně, počeštěně, zapsané jako “Kouty“.) Kuty leží v okrajové části obce, jaksi v koutě mezi sousedními vesnicemi Bruzovicemi, Václavovicemi a Kaňovicemi a proto byl jejich název celkem logicky odvozován od jejich polohy v koutě, v místím nářečí v „kutu“. Připustíme li však, že zde bylo „kutáno“, pak získáváme zcela novou výslednici.

 „Moje stařinka, kteří bydleli v Sedlišťach na Kutach, mi povidali, že v lese byly takové ďury, že jak šli vojoci, tak se do nich ludě schovavali i kravami a nebylo ich viděť“.   

Obrazek 

Uměle vyhlouená, dnes již téměř zasypaná, jáma v horní části údolí, pro znalce místního prostředí „pod Radu“.   Foto:M.Pastrňák v r. 2009

 Obrazek

        „Kupa“v lese, na okraji údolí potoka „Zaltníka“, není rovněž dílem přírody.                                            Nález a foto: B.T.Pastrňák v.r. 2005

V roce 2004 při studiu indikačních skic mapy Stabilního katastru obce Sedliště sestavených v roce 1836, byl na jedné z nich se zakreslením toku potoka Zlatníka v lese, u hranice Sedlišť s Václavovicemi , objeven nápis „Zlatý Důl“. 

 Obrazek
Detail indikační skice mapy Stabilního katastru  obce Sedliště se zakreslením hranice obce v Václavovicemi u níž je uveden název „Zlatý Důl “. 

 Objev podobného záznamu je pro všechny badatele okamžitým impulsem k zbystření pozornosti a uvolnění stavidel fantazie: „Existuje li potok „Zlatník“ a u něj zaznamenána lokalita s názvem „Zlatý důl“, pak v těchto místech bylo zlato určitě získáváno, snad rýžováno“.

 Názvy jako „Zlatník“, „Zlaté ďůry“, se vyskytují v nedalekých Beskydech. Pojmenování bylo patrně skutečně odvozeno od nálezů zlata. Nejpravděpodobněji se jednalo o lokální, velice malá ložiska, kdy zlato ve formě žilek doprovází křemičitany. K vytěžení těchto ložisek došlo patrně téměř okamžitě. Ve středověku spadala těžba zlata pod „horní regál“, neboli jakýsi těžební zákon, který určoval, že dolování drahých kovů příslušelo pouze panovníkovi. Majitel panství na němž bylo nalezeno ložisko drahého kovu je nemohl samostatně získávat. Není proto divu, že o podobných „drobných“ nálezech zlata se žádné záznamy nezachovaly. V našem kraji, mezi řekami Ostravicí a Lucinou, se však jedná o ojedinělý záznam. Dosud nebyla známa, ani nalezena indicie naznačující, že někdy v minulosti zde bylo zlato kutáno, těženo, či rýžováno.  

Po pěti letech po objevu „Zlatého dolu“, při následném zkoumání starých map, v roce 2009 byl na katastrální mapě obce Sedliště, poblíž místa u nějž je uvedený název zapsán do mapy Stabilního katastru, nalezen nápis „Zlatý Důl potok“. 

 Katastrální mapa Sedlišť vznikla asi o půl století později než sestavení map Stabilního katasru, v roce 1879. Překvapivě zjišťujeme, že také pro jejího autora bylo rovněž důležité do ní zaznamenat tento název, tentokrát však v nové, rozšířené a upřesněné podobě, jako Zlatý Důl potok“.

Obrazek 

Ćást katastrální mapy obce Sedliště se zakreslením hranice obce v Václavovicemi,
kterou v těchto místech tvoří potok u nějž je uveden název „Zlatý Důl potok“.

 Oba záznamy, jak na indikační skici, tak v katastrální mapě, byly do mapy zapsány  v českém jazyce. Mapy sestavované v 19. století byly popisovány německy, byly však v nich zaznamenány rovněž původní názvy převzaté z místního názvosloví, často patrně rovnou v jejich fonetické podobě. 

 Název „Zlatý Důl potok“ je již v pořadí třetí indicii naznačující získávání zlata v této lokalitě. Ze zápisů názvů provedených do map sestavených v 19. století je možno usuzovat, že místo nebylo pojmenováno pouze na základě ojedinělého nálezu zlata, ale šlo o zaznamenání názvu lokality v níž byly činnosti, od nichž je název odvozen uskutečňovány delší dobu. Těžební práce ve „Zlatém dole“, či rýžování zlata v potoce, jistě probíhaly před rokem 1836, v němž indikační skice Stabilního katastru vznikaly. 

Obrazek

Odkop svahu údolí potoka „Zlatníku“ je rovněž dílem lidských rukou.
Patrně lokalita zaznamenána na mapě u kaňovické hranice, „pod Řehu“.
Foto: M. Pastrňák v r. 2009
 
 Poblíž místa nazvaného Zlatý důl, u hranice obce Sedliště s Kaňovicemi je dodnes v terénu zřetelně patrný ve svahu provedený odkop, patrně bývalý důl. (Lokalita je zachycena přiloženým fotografickým snímkem.) Polohu dolu respektuje rovněž vymezení hranice mezi obcemi Sedlištěmi a Kaňovicemi, která se v těchto místech odklání od potoka a tvoří neúplný obdélník náležící ještě ke katastru obce Sedliště. (Zachycený na části indikační skici Stabilního katastru se zapsaným názvem „Zlatý Důl“.)
 Vesnice Kaňovice byla založena v roce 1613. Vznikla vyčleněním z katastru obce Bruzovice v místech vymýceného lesa. Hranice nově vzniklé obce s Václavovicemi byla vyznačena hraniční mezí – cestou. Se Sedlištěmi ji v těchto místech tvoří bezejmenný potůček vlévající se nedaleko „Zlatého dolu“ do potoka Zlatníka. Geometrickým tvarem vyznačený odklon od těchto hranic pak vyznačuje místo kde probíhala těžba. Důl tudíž musel existovat již při vyměření hranic nově založené vesnice Kaňovice, na počátku 17. století. Domněnku, že zde byly rudy, či kovy, získávány ještě mnohem dříve raději dále nerozvíjím.
 Dle názvu „Zlatý Důl potok“, v podobě jak je doslovně zapsán na mapě, je možné odvodit, že vlastním „zlatým dolem“ byl potok. Zlato se tudíž nacházelo přímo v potoce. Získávalo se rýžováním, či jiným technologickým postupem. Obrazek
 Na štěrkopískovém dně potoka je však rovněž možné najít horniny osahující železo. Například hnědel v některých místech zbarvuje jílovitý břeh potoka červenohnědě. Nachází se zde také markazit, což je vlastně sírník železa. Některé jeho plošky se blyští jako zlato. Sírníky železa, neboli pyrity, však někdy pravé zlato skutečně doprovází.  

Na dně potoka byla také nalezena hornina zvaná „Slepenec“ někdy doprovázející nálezy zlata. Foto: M. Pastrňák v r. 2009 

 

Obrazek

Hnědočerveně zbarvený jílovitý břeh potoka, jemuž jeho barvu dodává
 železná ruda zvaná, „hnědel“.                     Foto M. Pastrňák v r. 2009   

Údolíčko potoka Zlatníka je v mnoha místech od okolního výše položeného terénu ohraničeno příkrými srázy se zřetelnými stopami po jejich odkopání z původního svahu. Vlastní dno údolí je ploché, potok zde teče ve velmi mírném spádu, klikatí se a vytváří slepá ramena. V někerých místech však hlubším korytem překonává jakési vyvýšené hrázky, či terénní zlomy. V místě, na mapě označeném jako „Zlatý důl“, se jeví jakoby celé dno údolí leželo o něco níže nežli předchozí a také následující terén. Připustíme li, že ony hrázky a prohlubně vznikly uměle, byly vytvořeny člověkem, pak je možno usuzovat, že zde probíhaly činnosti spojené s úpravou vytěženého materiálu získaného buďto přímo z koryta potoka či odkopy ze z okolních svahů. Na plochém dně, do široka se rozlévajícího potoka, mohlo u oněch hrázek docházet sedimentaci. Těžší části obsahující kovy se usazovaly u dna, zatím co lehčí zemina byla z povrchu vodou odplavována. 

Obrazek

Údolí potoka „Zlatníka“, je sice porostlé vegetací, trávou, ale i přes to, jsou na něm

patrné určité nerovnosti vzniklé zásahem člověka.           Foto M. Pastrňák v r. 2009

  Uvedený způsob úpravy vytěžené rudy je znám již z dob laténských a přetrval až do středověku. Podobně byla upravována vytěžená a rozdrcená ruda, například ve Zlatých Horách na Jesenicku.

V případě potůčku Zlatníka byla sedimentace a promývání vytěženého rudného materiálu zřejmě zdlouhavým procesem, trvajícím několik měsíců, možná i let. Po určité době byly usazeniny vytěženy aby z takto zhutněného substrátu mohl býti, po oddělení železné rudy, získáván onen drahý kov. 
 Údolí, okolo potoka Zlatníka v Sedlištích a následně okolo stejného potoka ve Václavovicích, je velice zajímavou lokalitou, nesoucí zřetelné stopy činnosti člověka, k níž docházelo v souvislosti s těžbou a zpracováním rud. Můžeme vyslovit oprávněnou domněnku, že v lokalitě nadepsané jako „Zlaty Důl“ či „Zlaty Dul potok“ mohlo býti, současně s těžbou železné rudy získáváno, i když ve velmi malém množství, rovněž zlato.

Poznámky:

Imternet: Wikipedie – Horniny, Rudy, apod.
Internet: Historie a využití nerostů na našem území: Horní zákon, „Ius regale monitorium“  (Comstitutiones juris metallici“) . vydaný králem Václavem II. v roce 1300. „Horní  regál“. Drahé kovy byly, bez ohledu na vlastníka půdy, ve vlastnictví krále.
Polášek J. Archeologie Moravy a Slezska 2006, Prospekce a těžba drahých kovů, str. 103.
Valošek I: Bruzovice, str 40, 62 –64. r.v. 1970. Dle kapitoly: Dolování železné rudy.
 
 
Poznámka autora:
 Nápisy na mapách označující „Zlatý důl“, či „Zlatý důl potok“ jsou vždy zapsány na katastru obce Sedliště, proto jsem článek přiřadil k této obci.
 
„V tůňkách potoka „Zlatníka“ se již značně dlouhou dobu usazuje písek se zlatě třpytícími se zrnky…….!“
                                                                                                                                                                                                                                     Milan Pastrňák

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář