Někteří oponenti odůvodňují zamalování symbolu Boží Prozřetelnosti, oka, ve štítu kostela jemu zasvěceném tím, že byl údajně vymalován až dodatečně, moderně, snad údajně „kubisticky“.Vyobrazení božího oka ve štítu šenovského chrámu však bylo původní a zcela odpovídalo všeobecnému vyobrazení tohoto křesťanského symbolu, včetně paprsků z něj vycházejících.
Oko Boží Prozřetelnosti ve štítu šenovského kostela. Detail černobílé fotografie z první poloviny 20.století.
„Boží oko“ je jedním nejstarších náboženských symbolů užívaných v historii vůbec. S jeho vyobrazeními se setkáváme již u starých Egypťanů, zde je nazýváno okem boha Hóra. Jiný význam má třetí oko indických bohů, o nich se píše ve starobylých Védách. Vše vidoucí Boží oči Hospodinovy jsou připomínány v několika verších Bible svaté.
V křesťanských naukách Boží oko vyjadřuje jedinečnost Boží. Trigon v němž je oko umístěno symbolizuje Trojjedinost Boží, otce, syna a Ducha svatého. Boží oko je zobrazeno na mnoha církevních obrazech, vždy je symbolem Boží ochrany.
Vyobrazení vševidoucího „Božího oka“ umístěného v trigonu však převzalo společenství „Svobodných zednářů“ a stalo se jedním z jejich hlavních symbolů.2 Svobodní zednáři vystoupili na veřejnost v Londýně v roce 1717, existovali však již před tímto datem. Zednáři údajně navazovali na v roce 1307 zrušený rytířský řád Templářů a dále pak také na řád Rosenkruciánů. Svůj název odvodili od skutečnosti, že ve své době měli sdružovat stavitele chrámů a hradů, kteří zachovávali výjimečné znalosti tehdejších věd. Svobodní zednáři ve své nauce kladou na první místo člověka a jeho schopnosti. Členy zednářských lóžích byly mnohé výjimečné osobnosti, bez rozdílu náboženského vyznání, například Isack Newton, Leonardo de Vinci, Maximilian Robespiere, Johann Wolfgang von Goethe, Joseph Haydn a další.
Vyobrazení Božího oka společně s pyramidou s odděleným vrcholem, užívají rovněž Ilumináti. Zobrazení tohoto symbolu se nachází na jednodolarové bankovce Spojených států Amerických. Traduje se, že první američtí presidenti byli vesměs svobodnými zednáři například George Waschington či Benjamin Franklin.
Z významných osobností českých dějin byli svobodnými zednáři například Edvard Beneš, Jan Masaryk, malíř Alfons Mucha. Rovněž v současnosti zednářské lóže sdružují mnohé osobnosti současného kulturního a politického života.
Stylizovaný symbol Božího Oka užívaného svobodnými zednáři měl býti údajně ukryt v kontroverzním projektu budovy Národní knihovny České republiky, takzvané „chobotnice“, která měla být v první desetiletí 21. století vystavěna v Praze. Vševidoucí oko mělo z Letné shlížet na hlavní město a Pražský hrad.
Zednářským lóžím je přičítána až nepřiměřeně veliká moc a schopnost ovlivňování hospodářské a politické sféry společnosti. V minulosti se však svobodní zednáři svými činy skutečně přímo podíleli na různých významných historických událostech, často i celosvětového významu.
V době výstavby šenovského kostela, v osmnáctém století, v osvícenecké době, se společenství svobodných zednářů značně rozšířilo rovněž v Rakouském císařství. Přes to, že císařovna Marie Terezie nabádala příslušníky šlechtických stavů, aby nevstupovali do zednářských lóží, tvořili šlechtici většinu jejich členů, včetně jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského. Účast v tajném spolku výjimečných osobností byla vždy prestižní záležitosti. Známo je rovněž, že manžel Marie Kristiny Habsburské, dcery Marie Terezie, která dostala Těšínsko v roce 1766 od císařovny věnem, pozdější další držitel Těšínského knížectví, arcikníže Albrecht Sasko – Těšínský, byl členem zednářské lóže, existující ve Vídni již od roku 1724. 3
V Těšíně byla zednářská lóže založena v roce 1778, nazvaná byla: „Josef u tří trofejí“. Vlastní prostory lóže se nacházely v suterénu „Kamenného domu“, později zvaného „Německý dům“, na ulici Gleboka v Cieszynie (Hluboká v Těšíně). V současnosti se v tomto domě nachází městká knihovna.
V 18. století dům náležel Karlu svob. pánu Celestovi z Cselestinu jehož manželkou byla Gabriela, rozená s.p. Skrbenská z Hříště, oba byli známi svými dobročinnými skutky. Karel Celesta založil v Těšíně školskou nadaci pro chlapce zchudlých šlechticů. Gabriela držela podobnou nadaci pro mladé šlechtičny v Prešpurku. Na svém panství v Ropici položila základní kámen první zdejší školy. Alianční znak obou rodů je umístěn na schodišti vedoucím do suterénu "Kamenného domu."
Alianční znak Celestů z Czelestinu a Skrbenských z Hříště na schodišti vedoucím do suterénu domu č.15 Gleboka v Cieszynie. Foto:M.Pastrňák v r.2003
Ve století devatenáctém dům vyhořel. Následně v domě sídlil spolek Schlaraffie a další německé spolky, byl proto nazýván „Německý dům“.4
Argumentace spolkem Schlaraffie často slouží ke zpochybnění věrohodnosti informací o existenci lóže svobodných zednářů v Těšíně.
V době založení zednářské lóže v Těšíně zastával úřad zemského hejtmana Těšínského knížectví Otto Amadeus
s.p. Skrbenský z Hříště, od roku 1766 majitel šenovského
panství.
Kříž členů zednářské lóže v Těšíně. Soukromá sbírka.
Otto Amadeus Skrbenský z Hříště celkově dokončil stavbu chrámu Prozřetelnosti Boží v Šenově započatou jeho otcem Karlem Františkem s.p. Skrbenským z Hříště. Jistě již při slavnostní konsekraci kostela v roce 1772, byl v jeho štítě barevně vyobrazen křesťanský symbol jeho zasvěcení, Oko Boží Prozřetelnosti.
Symbol zasvěcení šenovského kostela se těšil veliké vážnosti. V devatenáctém století byla šenovským farářem Antonínem Monzckou, polským intelektuálem, který však své básně psal německy, od roku 1838 do roku 1881 žijícím v Šenově, užívána pečeť a razítko šenovské farnosti s vyobrazením Oka Prozřetelnosti Boží.5
Otto A.Skrbenský z Hříště v typickém postoji
Šebesta Z.: Výstava obrazú Skrbenských z Hříště na Šenově str. 41