Obrazy z kroniky

Oko Boží Prozřetelnosti - jeho vyobrazení v šenovském kostele

Oko Boží Prozřetelnosti - jeho vyobrazení v šenovském kostele.

„Oculus Domini Prospiciens“

Nápis „Oculus Domini Prospiciens“ byl umístěn na stropě v barokní klenby v chrámu Prozřetelnosti Boží v Šenově. Vyjadřoval skutečnost, že kostel byl zasvěcen Prozřetelnosti Boží. Před tímto nápisem se nacházel obraz trojúhelníka a v něm otevřené lidské oko, známý symbol Prozřetelnosti Boží.

Latinský nápis byl vlastně kryptogram, v němž byl ukryt letopočet dobudování tohoto chrámu, takto: Některá písmena byla napsána větší než ta ostatní. Ta větší se dala převést podle počítání římských číslic následovně: C=100, U (psáno jako V)=5, L=50, D=500,M=1000,I=1, takže sečteme – li číselné hodnoty velkých písmen celého nápisu „OCULUS DOMINI PROSPICIENS,“ dají nám dohromady letopočet vystavění šenovského chrámu takto: 100+5+50 +5+500+1000+1+1+1+100+1, takže konečný součet činí 1764! ¹

V uvedeném roce 1764 bylo započato s výstavbou kostela v Šenově, který byl zasvěcen Prozřetelnosti Boží. Velkolepě pojatý šenovský chrám je ve srovnání s venkovskými kostely na Těšínsku zcela výjimečný, jak z hlediska architektonického, tak vlastním provedením stavby a velice okázalé výzdoby interiéru.

V současnosti se nápis s vyobrazením Božího oka v kopuli chrámu Prozřetelnosti Boží již nenachází. V osmdesátých, neb devadesátých, létech minulého století (nikdo přesně neví kdy) byl nápis, včetně vyobrazení Božího oka z klenby kostela odstraněn. Nejpravděpodobněji byl nahrazen zápisem data vystavění kostela, rokem 1764 a nápisem PROZŘETELNOST BOŽÍ. Z nápisu zapsaném ve spisovném českém jazyce je však možno usuzovat, že nepochází z doby výstavby kostela, z druhé poloviny 18. století, ale na jeho novější provedení, nejpravděpodobněji až ve století dvacátém. Štuková výzdoba okolo nápisu je však původní a nová sytá malba s nápisem dokonale zakryla dřívější vyobrazení pod ní se nacházející.

Zaznamenání data výstavby a zasvěcení kostela

v klenbě chrámu Prozřetelnosti Boží v Šenově.

Atribut zasvěcení kostela, vyobrazení Oka Boží Prozřetelnosti byl rovněž umístěn na hlavní věži kostela a v jeho průčelí, ve štítu kostela.

^{Kovový trojúhelník se symbolem Božího oka s paprsky na špici hlavní věže kostela, nad jeho kopulí, se v devadesátých létech 20. století působením povětrnostních vlivů ulomil a byl proto nahrazen křížem. V roce 2012 bylo pozlacené Oko Boží opět umístěno na původní místo.}

Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově, se zřetelným vyobrazením Božího oka ve jeho štítě. Fotografie provedená v první polovině 20. století je uložena v archívu Šenovského muzea.

Zcela jiná situace nastala u symbolu Božího oka vyobrazeného ve štukovém oválu ve štítě kostela. Při opravě a provedení nové barevné fasády

kostela, k níž došlo rovněž v posledních desetiletí minulého století, byl tento symbol zamalován. Překrytí Božího oka barvou a sjednocení místa s jeho vyobrazením s fasádou muselo býti učiněno zcela vědomě. Uvedený zásah do celkového vzhledu průčelí kostela nebyl veřejnosti nikterak odůvodněn, avšak důvody přemalby a zakrytí symbolu zasvěcení kostela musely býti opravdu velice silné, zvláště v souvislosti se skutečností, že šenovský chrám Prozřetelnosti Boží je významnou církevní a kulturní památkou, jeho opravy se vždy odehrávají pod dohledem památkového úřadu.

Někteří oponenti odůvodňují zamalování symbolu Boží Prozřetelnosti, oka, ve štítu kostela jemu zasvěceném tím, že byl údajně vymalován až dodatečně, moderně, snad údajně „kubisticky“.Vyobrazení božího oka ve štítu šenovského chrámu však bylo původní a zcela odpovídalo všeobecnému vyobrazení tohoto křesťanského symbolu, včetně paprsků z něj vycházejících.

Oko Boží Prozřetelnosti ve štítu šenovského kostela. Detail černobílé fotografie z první poloviny 20.století.

„Boží oko“ je jedním nejstarších náboženských symbolů užívaných v historii vůbec. S jeho vyobrazeními se setkáváme již u starých Egypťanů, zde je nazýváno okem boha Hóra. Jiný význam má třetí oko indických bohů, o nich se píše ve starobylých Védách. Vše vidoucí Boží oči Hospodinovy jsou připomínány v několika verších Bible svaté.

V křesťanských naukách Boží oko vyjadřuje jedinečnost Boží. Trigon v němž je oko umístěno symbolizuje Trojjedinost Boží, otce, syna a Ducha svatého. Boží oko je zobrazeno na mnoha církevních obrazech, vždy je symbolem Boží ochrany.

Vyobrazení vševidoucího „Božího oka“ umístěného v trigonu však převzalo společenství „Svobodných zednářů“ a stalo se jedním z jejich hlavních symbolů.²Svobodní zednáři vystoupili na veřejnost v Londýně v roce 1717, existovali však již před tímto datem. Zednáři údajně navazovali na v roce 1307 zrušený rytířský řád Templářů a dále pak také na řád Rosenkruciánů. Svůj název odvodili od skutečnosti, že ve své době měli sdružovat stavitele chrámů a hradů, kteří zachovávali výjimečné znalosti tehdejších věd. Svobodní zednáři ve své nauce kladou na první místo člověka a jeho schopnosti. Členy zednářských lóžích byly mnohé výjimečné osobnosti, bez rozdílu náboženského vyznání, například Isack Newton, Leonardo de Vinci, Maximilian Robespiere, Johann Wolfgang von Goethe, Joseph Haydn a další.

Vyobrazení Božího oka společně s pyramidou s odděleným vrcholem, užívají rovněž Ilumináti. Zobrazení tohoto symbolu se nachází na jednodolarové bankovce Spojených států Amerických. Traduje se, že první američtí presidenti byli vesměs svobodnými zednáři například George Waschington či Benjamin Franklin.

Z významných osobností českých dějin byli svobodnými zednáři například Edvard Beneš, Jan Masaryk, malíř Alfons Mucha. Rovněž v současnosti zednářské lóže sdružují mnohé osobnosti současného kulturního a politického života.

Stylizovaný symbol Božího Oka užívaného svobodnými zednáři měl býti údajně ukryt v kontroverzním projektu budovy Národní knihovny České republiky, takzvané „chobotnice“, která měla být v první desetiletí 21. století vystavěna v Praze. Vševidoucí oko mělo z Letné shlížet na hlavní město a Pražský hrad.

Zednářským lóžím je přičítána až nepřiměřeně veliká moc a schopnost ovlivňování hospodářské a politické sféry společnosti. V minulosti se však svobodní zednáři svými činy skutečně přímo podíleli na různých významných historických událostech, často i celosvětového významu.

V době výstavby šenovského kostela, v osmnáctém století, v osvícenecké době, se společenství svobodných zednářů značně rozšířilo rovněž v Rakouském císařství. Přes to, že císařovna Marie Terezie nabádala příslušníky šlechtických stavů, aby nevstupovali do zednářských lóží, tvořili šlechtici většinu jejich členů, včetně jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského. Účast v tajném spolku výjimečných osobností byla vždy prestižní záležitosti. Známo je rovněž, že manžel Marie Kristiny Habsburské, dcery Marie Terezie, která dostala Těšínsko v roce 1766 od císařovny věnem, pozdější další držitel Těšínského knížectví, arcikníže Albrecht Sasko – Těšínský, byl členem zednářské lóže, existující ve Vídni již od roku 1724.³

V Těšíně byla zednářská lóže založena v roce 1778, nazvaná byla: „Josef u tří trofejí“. Vlastní prostory lóže se nacházely v suterénu „Kamenného domu“, později zvaného „Německý dům“, na ulici Gleboka v Cieszynie (Hluboká v Těšíně). V současnosti se v tomto domě nachází městká knihovna.

V 18. století dům náležel Karlu svob. pánu Celestovi z Cselestinu jehož manželkou byla Gabriela, rozená s.p. Skrbenská z Hříště, oba byli známi svými dobročinnými skutky. Karel Celesta založil v Těšíně školskou nadaci pro chlapce zchudlých šlechticů. Gabriela držela podobnou nadaci pro mladé šlechtičny v Prešpurku. Na svém panství v Ropici položila základní kámen první zdejší školy. Alianční znak obou rodů je umístěn na schodišti vedoucím do _{suterénu "Kamenného domu."}

Alianční znak Celestů z Czelestinu a Skrbenských z Hříště na schodišti vedoucím do suterénu domu č.15 Gleboka v Cieszynie. Foto:M.Pastrňák v r.2003

Ve století devatenáctém dům vyhořel. Následně v domě sídlil spolek Schlaraffie a další německé spolky, byl proto nazýván „Německý dům“.⁴

Argumentace spolkem Schlaraffie často slouží ke zpochybnění věrohodnosti informací o existenci lóže svobodných zednářů v Těšíně.

V době založení zednářské lóže v Těšíně zastával úřad zemského hejtmana Těšínského knížectví Otto Amadeus

s.p. Skrbenský z Hříště, od roku 1766 majitel šenovského

panství.

Kříž členů zednářské lóže v Těšíně. Soukromá sbírka.

Otto Amadeus Skrbenský z Hříště celkově dokončil stavbu chrámu Prozřetelnosti Boží v Šenově započatou jeho otcem Karlem Františkem s.p. Skrbenským z Hříště. Jistě již při slavnostní konsekraci kostela v roce 1772, byl v jeho štítě barevně vyobrazen křesťanský symbol jeho zasvěcení, Oko Boží Prozřetelnosti.

Symbol zasvěcení šenovského kostela se těšil veliké vážnosti. V devatenáctém století byla šenovským farářem Antonínem Monzckou, polským intelektuálem, který však své básně psal německy, od roku 1838 do roku 1881 žijícím v Šenově, užívána pečeť a razítko šenovské farnosti s vyobrazením Oka Prozřetelnosti Boží.⁵

Otto A.Skrbenský z Hříště v typickém postoji

Šebesta Z.: Výstava obrazú Skrbenských z Hříště na Šenově str. 41

Detail listiny s razítkem Šenovské farnosti na němž je vyobrazeno Oko Prozřetelnosti Boží

V Šenově, dne 19. března 1859. Podepsán Ant. Moczka Archív: SOkA Frýdek - Místek

Více než dvě stě let Boží Oko ve štítu šenovského kostela shlíželo a ochraňovalo všechny obyvatele Šenova. Někdy v osmdesátých létech 20. století však bylo zamalováno barvou. Důvod, který vedl k přemalbě symbolu Prozřetelnosti Boží, vševidoucího oka, je patrně možno spatřovat ve změně postoje katolické církve k organizaci svobodných zednářů po roce 1983.⁶ V souvislosti s dalšími indiciemi, především se samotným objektem kostela, který byl vystavěn obráceně vůči světovým stranám než je obvyklé a snad také dalšími okolnostmi spojenými s jeho donátory, které patrně ještě stále nejsou veřejnosti plně známy, došlo k v neuváženém odstranění symbolů vlastního zasvěcení chrámu.

Oprava fasády spojená s její novou přemalbou započatá v roce 2012 nebyla zatím, do podzimu roku 2013, celkově dokončena. Jižní strana a východní průčelí kostela doposud nebylo nově renovováno. Při dokončení prací snad dojde také k restaurování vyobrazení symbolu zasvěcení kostela v jeho štítu, Oka Prozřetelnosti Boží.

Kresba v oválu ve štítu kostela je ještě stále částečně rozeznatelná, pod další přemalbou však Oko Prozřetelnosti Boží zcela jistě zmizí již navždy.

Milan Pastrňák

Ovál v průčelí chrámu Prozřetelnosti Boží v Šenově, pod fasádní barvou je ještě stále slabě viditelné vyobrazení Oka Boží Prozřetelnosti. Foto M. Pastrňák v r. 2012

Poměrně dobrý závěr ?

V roce 2015, v měsíci listopadu, byla dokončena oprava fasády průčelí kostela. Do oválu se zamalovaným původním vyobrazením oka prozřetelnosti Boží bylo umístěno, nové, plasticky provedené Boží oko. Navrhl a vyhotovil jej jistě renomovaný výtvarník, tak aby odpovídalo jeho umístění. Vytvořeno je však ve stylu současného všeobecně užívaného vyobrazování sakrálních symbolů, což umožnilo jeho barevné sladění s novou fasádou kostela.

Vzhledem k tomu, že šenovský chrám Prozřetelnosti Boží je kulturní a historickou památkou se však nabízí otázka: Z jakých důvodů nebyl v jeho štítu obnoven původní obraz Božího oka v jeho historické podobě ?

Oko Boží Prozřetelnosti v průčelí šenovského kostela po celkové opravě jeho fasády v r. 2015.

Foto: M. Pastrňák v r. 2015

Poznámky:

1) Kiška L.: Starší historie a pamětihodnosti obce Šenova ve Slezsku: str. 110

2) Internet: Podle mnohých článků a odborných pojednání o symbolu Božího oka.

3) Internet: Podle mnohých článků a odborných pojednání o Svobodných zednářích.

4) Internet: Historie města Těšína

Stibor, J.: „Skrbenští, svob. páni z Hříště a Šenova Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy,

sv. 4 , 1995. str 118 až 125,“

5) SOkA Frýdek – Místek: Farnost Šenov

6) Internet: Dle: Kodet V., Svobodní zednáři a křesťanství. Katolickým křesťanům je zakázáno jakýmkoli způsobem být

přičleněn ke svobodným zednářům. Dne 26.11.1983 byla vydána Svatým stolcem „Deklarace o zednářství“ podepsaná

tehdejším prefektem Kongregace pro nauku víry kardinálem Josephem Ratzingerem a potvrzená papežem Janem

Pavlem II. V tomto dokumentu se důrazně uvádí, že principy zednářských sdružení jsou neslučitelné s učením katolické

církve. Věřící, kteří by se stali členy zednářských lóží, se nacházejí ve stavu těžkého hříchu a nemohou přistupovat

ke svatému přijímání. Papežská kongregace tímto dokumentem rovněž potvrzuje předchozí vyjádření z let 1974 a

1981, která zakazují katolíkům vstup do zednářských spolků pod trestem exkomunikace. V Kodexu kanonického práva

z r. 1983 je svobodné zednářství zahrnuto v kánonu 1374 do obecného pojmu „sdružení, která brojí proti církvi“.

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Oko Boží Prozřetelnosti - jeho vyobrazení v šenovském kostele

Oko Boží Prozřetelnosti v průčelí šenovského kostela po celkové opravě jeho fasády v r. 2015.

Komentáře

Přehled komentářů

Menu

Vyhledávání