Rudolf Sobek z Kornic,
v létech 1693 až 1720, pán na Šenově.
Rudolf svobodný pán Sobek z Kornic, který byl v létech 1693 až 1720 pánem na Šenově, se na toto poměrně krátké období vklínil mezi pány Skrbenské z Hříště držící Šenov, v nepřetržité řadě majitelů, již od roku 1575 a následně až do roku 1867.
Rudolf Sobek z Kornic však významným způsobem zasáhl do dalšího vývoje rodu Skrbenských z Hříště, tím do historie Šenova. Patrně pouze shodou okolností zůstává místními historiky nedoceněn a málo připomínán. V roce 1693 se Rudolf sv.p. Sobek z Kornic stal jedním z poručníků nezletilých dědiců Šenova, Karla Františka a Jiřího Leopolda sv.p. Skrbenckých z Hříště, které vychoval a přivedl ke katolické víře. Největší měrou přispěl k novému ideovému nasměrování majitelů šenovského panství, do té doby jednoznačně protestantsky založených, pánů Skrbenských z Hříště.
Rudolf sv.p. Sobek z Kornic, pocházel ze starobylého šlechtického rodu, dlouhodobě usazeného na Těšínsku. Sobkové z Kornic měli vždy velice blízko k těšínským knížatům a zastávali významné úřady na jejich dvoře. V poměrech Těšínského knížectví patřili Sobkové z Kornic k nejbohatším rodům.
Podobně jako téměř všechna šlechta na Těšínsku druhé poloviny 16. století, byli také Sobci z Kornic evangelíky. Znám je Burian Sobek z Kornic, jenž se na studiích osobně setkal s Martinem Lutherem a stal horlivým šiřitelem jeho učení v Čechách a na Moravě. Přes některé zásadové postoje některých Sobků, jako například Jana Jiřího Sobka z Kornic, svého času na Konské, však v období rekatolizace většina členů rodu postupně konvertovala ke katolické víře.
Rudolf Sobek z Kornic,poručník nezletilých pánů, Karla Františka a Jiřího Leopolda Skrbenských, byl synem stejnojmenného Rudolfa Sobka z Kornic jehož otcem byl Jiřík Sobek z Kornic, mimo jiné, od rohu 1591 majitel Václavovic s osadou Lipovou (Horními Datyněmi). (Viz. Václavovice a Horní Datyně – samostatné panství Sobků z Kornic.) Jeho matkou byla Anna rozená Skrbenská z Hříště, dcera Václava Slavibora Skrbenského z Hříště a Evy Čelovny z Čechovic na Kunčicích a Vratimově.
Po smrti Jiříka Sobka, v roce 1649, byl stanoven poručníkem jeho syna Rudolfa, Kašpar Borek sv.p. z Tvorkova a Roztropovic na Hradišti, zemský hejtman Těšínského knížectví. Vdova Anna Sobková, rozená Skrbenská, se dne 10.2.1657 v Těšíně za Kašpara Borka provdala. Přesvědčený katolík Kašpar Borek z Roztropovic poskytl tudíž rovněž svému pastorkovi, Rudolfovi Sobkovi, katolickou výchovu.
Po třicetileté válce, po smrti kněžny Alžběty Lukrécie v roce 1653, připadlo Těšínské knížectví, jakož to odumřelé léno českého království, císařskému rodu Habsburků. V té době na Těšínsku, podobně jako v Čechách a na Moravě probíhala intenzívní rekatolizace. Účinným nástrojem pro přivedení šlechtických rodů ke katolické víře bylo přidělování katolických poručníků sirotkům po evangelických rodičích. Poručníci, nejenže spravovali jejich majetky, ale poskytli jim také katolickou výchovu.
Rudolf Sobek z Kornic se tak stal rovněž katolíkem. V roce 1674 zastával úřad zemského soudce na Těšínsku. Jako císařský komisař byl pověřen obranou země proti vpádu Kuruců. V roce 1683 zajišťoval průchod armády polského krále Jana III. Sobieského, která táhla Těšínskem na pomoc Turky obležené Vídni. V roce 1693 se stal zemským hejtmanem Těšínského knížectví.
První manželka, Helena Marklovská ze Žebráče, mu dala syna Rudolfa. S druhou manželkou Marií Annou sv. p. v. Rauthen měl syny Jiřího Mikuláše a Karla Jindřicha, zakladatele hraběcí větve rodu.
Rudolf I. Sobek zemřel po roce 1703 v Těšíně, jeho nástupcem na Těšínsku se stal nejstarší syn, stejnojmenný Rudolf sv. p Sobek, nazývejme jej dále II., který tak zásadně promluvil do vývoje rodu Skrbenských z Hříště na Šenově.
Rudolf II.sv.p. Sobek z Kornic po roce 1703 rovněž zastával úřad těšínského zemského hejtmana. Pánem byl na Ropici, Rudici, Landeku, Bobrku a Blogoticích. Po smrti Karla Dětřicha Skrbenského z Hříště (+15.10.1692) na Šenově, byl společně s Václavem Pelhřimem z Třánkovic, určen poručníkem nezletilých synů, Karla Františka (*15.10.1684) a Jiřího Leopolda (*17.2.1986) Skrbenských z Hříště. Oba bratři Skrbenští z Hříště byli poručníky vychováni v katolické víře.
Rudolf II. sv.p. Sobek z Kornic se záhy stal také jejich otčímem, když 23.9.1695. na zámku v Ropici, pojal za manželku mladou vdovu po Karlu Dětřichu Skrbenském z Hříště, Helenu, rozenou Rostkovou ze Bzí (von Goldmansdorf.) Manželům se na zámku v Šenově narodily děti: Dne 2.5. 1697 dcera Helena Josefa, 14. 7.1701 syn Jiří, o němž není dalších zpráv a dne 21.9.1704 syn Maxmilián Jindřich sv.p. Sobek z Kornic. Ze zapsaných dat je možno usuzovat, že se Rudolf II. sv.p. Sobek z Kornic v Šenově trvale pobýval. Na šenovském zámku je rovněž připomínán v roce 1700, tehdy společně s rytířem Eretmanem Vlkem z Kvítkova na Řepištích a Maxem sv.p. Skrbenským z Hříště, tehdejším majitelem Kunčic, Vratimova, Václavovic, Horních Datyň a Rakovce, sepisují zprávu o špatném stavu opevnění města Moravské Ostravy.
Šenovské panství spravoval Rudolf Sobek společně s manželkou Helenou, rozenou Rostkovou ze Bzí von Goldmansdorf až do její smrti 31.8.1713. Helena byla již za života Karla Dětřicha Skrbenského spolumajitelkou Šenova, možno tak usuzovat z nápisu na jeho basreliéfu. Rudolf II. sv.p Sobek z Kornic pravděpodobně zdědil její díl, neboť po otci právoplatný dědic Śenova, Karel František Skrbenský z Hříště, se správy šenovského panství ujal až po jeho smrti, dne 28. 4. 1720.
V roce 1725 koupil mladší z bratrů Skrbenských, Jiří Leopold Skrbenský z Hříště, od nevlastního bratra Maxmiliána Jindřicha sv.p. Sobka z Kornic, za 18750 tolarů slezských, statky Rudici, Landek, Boberk, Blogotice a Stanislavice. Statek Žukov připadl jejich nevlastní sestře Heleně Josefě sv.p. Sobkové z Kornic, provdané Marklovské.
Maxmilián Jindřich Sobek z Kornic se po prodeji statků na Těšínsku odstěhoval na Lehnicko v Dolním Slezsku. Od roku 1763 zastával úřad Slezského zemského presidenta. První manželkou mu byla Margaretha Aurelie von Vollbracht. Sňatkem s druhou manželkou, Karolínou Josefou Rogojskou z Rogozníka vyženil v Opavě palác v Panské ulici. Z tohoto manželství pocházelo všech jeho čtrnáct dětí. Zemřel 1.7.1771 ve Štáblovicích na Opavsku.
Karel František sv. p. Skrbenský z Hříště byl prvním katolickým majitelem Šenova. Dne 17.11. 1712 v petřvaldském kostele pojal za manželku Markétou Skrbenskou z Hříště, která také konvertovala ke katolismu. (Viz. Krásná dáma.) Manželé společně pokračovali v upevňování katolické víry na Těšínsku. V době kdy Karel František zastával úřad zemského hejtmana založila jeho manželka Marké
ta Panenský klášter sv. Alžběty v Těšíně.
Karel František sv.p. Skrbenský z Hříště byl významnou osobností z rodu Skrbenských z Hříště. V Šenově vystavěl, dnes již pouze díky záznamům a fotografiím známý, barokní zámek.
Na místě starého kostela sv. Mikuláše nechal zbudovat veliký nádherný chrám s patrociniem Prozřetelnosti Boží. Název chrámu a jeho otočení - „obrácení“ vůči světovým stranám, jako by symbolizovalo ono „obrácení“ Karla Františka Skrbenského z Hříště ke katolické víře. (Viz.: „Šenovský kostel….“)
K „prozření“ Karla Františka sv.p. Skrbenského z Hříště však největší měrou přispěl Rudolf sv.p. Sobek z Kornic. Chrám prozřetelnosti Boží v Šenově
Článek o Rudolfu Sobku z Kornic byl zveřejněn ve Věstníku Šenovského muzea 2008 – 2009.
Gebaer Josef.: Sobkové. z Kornic Internet: Statutární město Opava
Hosák Ladislav . Historický místopis Moravy a Slezska, Těšínsko r.v. 2005
Kolektiv autorů: Dějiny Ostravy r.v. 1993 str. 97, 569
Pamětní kniha šenovské farnosti
Pilnáček , Josef.: Rody starého Slezska, Díl IV.str.118,
Stibor Jiří: Skrbenští z Hříště a jejich náboženské vyznání. „Familia Silesiale“, T.2,
publikace Polskigo Towrzystwa Historyczhego v Těšíně v r. 1997
Stibor Jiří: Sobkové z Kornic (Graf v,Sobek u.Kornitz Freiherr v Rauthen)
Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy, sv. 6 , 1997
SZA Opava: Matrika Šenova