Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krásná dáma

9. 1. 2008

„Krásná dáma.“

Obrazek

 Při přípravě věstníku Šenovského muzea za rok 2006 vybrala paní ředitelka muzea, Simona Slavíkova, jako jednu z mnoha ilustrací, kterou by bylo možné věstník doplnit fotografii obrazu na němž je vyobrazena „krásná dáma“, jak ji sama příznačně nazvala.  Dáma v šatech s krajkovou blůzou a fialovou mašlí levou rukou lehce spočívající na kamenném podstavci. Vyřazuje z ní jakási oduševnělost a vznešenost, svým způsobem je krásná.                                                             Fotografie však není kvalitní, je uložena v muzejním depozitu. Záběr je šikmý, zachycený obraz je z části posunut mimo vlastní formát fotografie. Z provedení snímku, lze usuzovat, že jeho autorem byl amatérský fotograf. Na  rubu fotografie je zapsáno místo kde byla pořízena - „Zámek Sobotín.“ Sobotínský zámek, nedaleko  Šumperku, se v současnosti stal  luxusním hotelem. Složitou cestu, jakou se obraz, patrně původem z Těšínska do vybavení interiéru zámku dostal lze dnes jen ztěží zjistit. Obraz je malován stejnou technikou jako mnohé další známé barokní portréty šlechty z východní části Slezska, Beesů či Celestů. Vyobrazení dvou erbů Skrbenských z Hříště, tak zvaný „alianční znak“, umístěný v pravém horním rohu obrazu a nápisy okolo nich, jednoznačně určují vznik tohoto obrazu přímo do Šenova. První z erbů bílý štít s černým svislým pruhem, který je ozdoben zrcátky byl udělen Janu Skrbenskému z Hříště na Šenově dne 25.11.1658 při jeho povýšení do stavu svobodných pánů, dále jej užívala baronská větev tohoto rodu na Šenově. Druhý z erbů jednoduchý, pouze štít rozdělený svislým černým pruhem, užívali Skrbenští Hříště, kterých se povýšení netýkalo.                                                                                              

Obrazek

 

HELENE FREULEIN SKRBEBSKY AUF SCHONOV                            

 UNO GOTSCHDODRF        

 GEB. V. SKRBENSKY
AUF WANDRICZ
GEIN 1693 + 1754
 
 Text je možné přeložit asi takto: Helena paní Skrbenská na Šenově a Hošťálovýh, rozená Skrbenská na Vandrici, nerozená 1693 + 1754.

Na obraze je vyobrazena Helena Markéta Skrbenská z Hříště, manželka Karla Františka Skrbenského z Hříště, erbu Skrbenských Hříště bez ozdob, rytířské větve tohoto rodu. Helena Markéta byla zajímavou a významnou postavou celkové genealogie rodu Skrbenských z Hříště. Helena Markéta pocházela z prostředí nepříliš majetné šlechty. Narodila se 21.6.1693 v Petřvaldě, jejím otcem byl Maxmilián Veikart Skrbenský z Hříště na Petřvaldě, který byl protestantem, matkou katolička Benigda Grotovská z Grotovic. Ve svatební smlouvě bylo proto zapsáno, že manžel nebude na manželku naléhat, aby přestoupila na jeho víru. Z tohoto manželství vzešlí mužští potomci měli býti protestanty a dcery katoličky. Maxmilián Veikart Skrbenský z Hříště, zemřel v Petřvaldě (u Karviné) již v roce 1695. Matka, Benigda Grotovská z Grotovic (+1737), se podruhé vdala za Jana Bernarda Marklovského ze Žebráče na Životicích.

 Poručníkem nezletilých sirotků po Maxmiliánovi Vejkartovi, Heleny Markéty a jejího mladšího bratra, Karla Maxmiliána, byl stanoven jejich strýc, Max Skrbenský z Hříště na Kunčicích a Wendriczi. Helena vyrůstala patrně na zámku ve „Wendriczi“, (jak je patrné z nápisu na obrazu) kde trvale žil její strýc Max. Dětství však prožila v rodném Petřvaldě, na tamním panském dvoře. Vesnici Petřvald přinesla věnem do manželství.     

Dne 17.11. 1712 vstoupila Helena Markéta, v petřvaldském kostele, ve svazek manželský s Karlem Františkem sv. pánem Skrbenským z Hříště na Šenově. (*1684, + 1768). Muselo se jednat o velmi silný vztah, „velikou lásku“, došlo li k tomuto sňatku. Helena a Karel František byli vzdálenými příbuznými, měli společného vzdáleného předka, Jaroslava Skrbenského z Hříště. Otcem Karla Františka byl svobodný pán Karel Dětřich Skrbenský z Hříště, který byl synem již uvedeného Jana Skrbenského z Hříště na Šěnově, jeho bratr Bernard Skrbenský z Hříště (+1645) o němž je všeobecně známo, že mu bylo v roce 1622 pro účast v rebelii proti císaři konfiskováno panství Dřínov, byl pradědem Heleny Markéty. Mezi oběmi větvemi rodu existovaly dlouhodobé rozepře, jejichž předmětem bylo majetkové vyrovnání po Bernardově zřeknutí se dědičného statku Hošťálkov ve prospěch Jana na Šenově. Uskutečněným sňatkem došlo k ukončení těchto dlouhodobých sporů.

 Karel František však statek Petřvald záhy prodal. Nutno však říci, že se v obchodech a podnikání vyznal, postupně získal nemalé majetky a stal se velice zámožným. V Šenově provedl rozsáhlou přestavbu tamního zámku, neb jej zcela nově vystavěl. Karel František byl prvním katolickým vlastníkem Šenova z rodu Skrbenských z Hříště. Nechal zde vystavět nádherný chrám Prozřetelnosti Boží.  
 Helena Markéta Skrbenská z Hříště byla podobně jako její manžel katolického vyznání, účastnila se podpory a rozšiřování víry na Těšínsku. Založila panenský klášter sv. Alžběty v Těšíně.
 V době života Heleny Markéty byli Skrbenští z Hříště jedním z nejvýznamnějších rodů na Krnovsku, Opavsku a Těšínsku. Na jejich zámcích v Hošťálkovech a Šenově, pobývali významní umělci, hlavně hudební mistři. U hudby tamních zámeckých orchestrů jistě tančila také ona, „krásná dáma“ - Helena Markéta Skrbenská z Hříště.
 Prvním dítětem Heleny a Karla Františka byla dcera Maxmilána Johana Leopoldina. Narodila se dne 22. 3. 1714. Manželem se jí stal hrabě Karel Josef Hodic na Slezských Rudolticích. 
 Následovali synové: Traungot Karel, narozen 8.9.1716 v Šenově (+ 26.2.1790), později komoří knížectví krnovského. S manželkou Gabrielou Poppen založil samostatnou větev rodu na Hošťálkovech.
 Druhý syn Heleny Markéty, Otto Amadeus, se narodil v Šenově dne 15.4.1720. Po Karlu Františkovi se stal dědicem šenovského panství. Dokončil stavbu kostela, byl zemským maršálkem Těšínského knížectví. K jeho první manželce Antonii Podstatské z Prusínovic se vztahuje známá pověst o zjevení bílé ruky. Druhou manželkou mu byla, hraběnka Anna Troyerová. 
Třetí syn, Karel Leopold, narozen 10.5.1724 v Šenově padl 18.6.1757 v bitvě u Kolína, v hodnosti podplukovníka císařské armády.
 Dcera Josefa Helena Marie se narodila 5.7.1726, jejím manželem se stal Jindřich Filip Josef Halama sv. p. z Jičína a na Neplachovicích, který koupil, při prodeji Petřvaldu, jeden z petřvaldských dvorů a je znám jako tamní krutý pán. 
Posledním dítětem byla Karolina Benigda *11.2.1733, která se provdala za Gottlieba Leopolda sv.p. z Eichendorfu.                                                                                  Helena Markéta Skrbenská z Hříště zemřela dne 21.2.1754 v Šenově. Pohřbena je v kryptě šenovského kostela.         

 

 

Odkazy:                                                                                                     

 

  V článku se prolínají informace získané studiem příslušných materiálů vztahujících se   k historii Šenova a k genealogii rodu Skrbenských   z Hříště, z mnoha je možné uvést: * Pavlíková Jiřina: Baroko na Těšínsku-r.v. 2005 

 

*   Farní kronika - Šenov 

 

 

 

 

 

*   Stibor, Jiří.: Skrbenští z Hříště a jejich náboženské vyznání.“ „Familia Silesiale“, T.2,  publikace Polskigo  Towrzystwa Historyczhego.   v Těšíně v r. 1997„          

 

 

 

 

 *   Stibor, Jiří.: Genealogie Slezska a severní Moravy, r. 1995 – Skrbenští z Hříště

   Článek se stejným tématem jsem publikoval ve „Věstníku Šenovského muzea pro rok 2006. Tehdy jsem z časových důvodů a omezeného rozsahu pro jeho publikaci článek zveřejnil v jakési „zkrácené verzi“. Nyní jsem jej patřičně rozšířil a doplnil o nové poznatky.
                                                                                                                                       Milan Pastrňák  

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář