Hledání obrazů Skrbenských z Hříště a muž v modrém kabátci.   

  Galerie, muzea a interiéry zámků jsou zaplněny stovkami obrazů s portréty šlechty, které se v nich nashromáždily během uplynulých staletí. Dopátrat se však k vyobrazení konkrétní osoby, tak aby bylo možné portrét jednoznačně určit, však bývá často velice obtížné. Na obrazech není většinou uvedeno jméno zobrazeného a badatel musí jeho identitu mnohdy zjišťovat a odvodit až na základě dalších indicií ukrytých v detailech a souvislostech. Určitým vodítkem bývá erb, který je často u portrétů šlechty na obrazech zobrazován. Další zjišťování totožnosti vyobrazeného probíhá například dle časového zařazení vzniku obrazu, které je v mnoha případech určit pouze dobovým oblečením, či pozadím portrétu. V souvislosti s těmito indiciemi následuje porovnání dle dědičných rodových znaků   zobrazeného se známým vyobrazením některého ze členů příslušného rodu. Ve většině případů je však toto pátrání neúspěšné a obrazy jsou pak pojmenovávány například jako „Muž v kyrysu“ či „Dáma s pejskem“ a podobně.  

Páni Skrbenští z Hříště, sídlili v Šenově téměř 300 let, šenovské panství tudíž vlastnili po dobu asi osmi generací a přestože o rodu a jeho příslušnících, kteří byli nejvýznamnějšími vlastníky Šenova, se již podařilo již zjistit mnohé, jen částečně je nám známo jací vlastně Skrbenští byli, jak vyhlíželi. Nejznámější zachycením podoby pánů Skrbenských Hříště je jejich plastické vyobrazení na basreliéfech umístěných v šenovském chrámu Prozřetelnosti Boží. Jsou na nich vyobrazeni Jaroslav, Jan, Karel Dětřich a Karel František Skrbenští z Hříště. Někteří historikové umění však zpochybnili autentičnost těchto spodobnění. Bez většího uvážení, hovoří o „univerzálních portrétech“, které údajně v tomto případě sochař užíval. Nesdílíme jejich názor. Domníváme se, že vytesání podoby pánů Skrbenských do kamene bylo provedeno na základě jejich skutečného vzhledu, byť již nejprve zaznamenaného obrazovým portrétem.                            Vyobrazení Jana Skrbenského z Hříště

Nejstarší vyobrazení Skrbenských z Hříště se nachází v díle v Bartoloměje Paprockého „Zrcadlo slavného markrabství Moravského….“ V tomto případě se ale skutečně jedná o pouhé ilustrace a nelze z nich odvodit jejich skutečnou podobu.                                    

Údajně Jan I. Skrbenský z Hříště na Fulneku Ilustrace Paprockého díla „Zrcaddlo….“

 Šlechta vždy lpěla na svých rodových kořenech a svá sídla vybavovala rozsáhlými galeriemi svých předků. Obrazová galerie se nacházela rovněž v šenovském zámku. Miniaturní kopie obrazů tvořící tuto galerii zaznamenala do svého deníčku Henrietta Skrbenská z Hříště dcera Antona Skrbenslého posledního pána z tohoto rodu na Šenově. Zápisníček s kopírovanými obrazy však není v archívech k nalezení, přestože jeho existence je evidenčně doložena. Henrieta, známá v románovém zpracování života Josefa Mánesa jako „Jetty Gallenbergrová“ byla vynikající kreslířka.  Nádhernou prezentaci díla Henrietty Skrbenské byla výstava obrázků pocházejících jejich deníčků uspořádaná v Šenovském muzeu. Autorem výstavy byl pan Zdenek Šebesta, v současnosti patrně nejvýznamnější znalec a obdivovatel jejího díla. V Šenovském muzeu je umístěna kopie portrétu Henrietty, kresby Josefa Mánesa.     

Zámek Skrbenských v Šenově se nedochoval. Veškerý mobiliář byl z něj odvezen a v roce 1927 byl zámek stržen. K prvnímu stěhování patrně došlo již v roce 1867, když Antonín (Anton) Skrbenský z Hříště prodal šenovské panství, včetně zámku, hraběnce Fanny Fattoni von Hein. Můžeme předpokládat, že tehdy bylo do jeho bydliště v Opavě, či na zámek jeho manželky, Anny hraběnky z Arz v Melči, převezeno vše co bylo poslednímu Skrbenskému na Šenově nejcennější a nejmilejší. Antonín byl umění milovný člověk, jeví se proto velmi pravděpodobné, že ze zámku v Šenově s sebou odvezl alespoň část obrazové galerie Skrbenských.

 Pánové Hanuš Lankočí a Adolf Sobek, místní nadšení historici začátku minulého století, popsali ve svých dílech zařízení šenovského zámku, tak jak byl vybaven před I. světovou válkou. Adolf Sobek zachytil vzhled zámeckých interiérů rovněž fotografickými snímky. Fotografií ze zámku se však zachovalo pouze několik a jsou všeobecně známé. Na fotografii „gotického sálu“ jsou sice zachyceny dva obrazy visící na zdi nad pohovkou, jsou však tmavé a není možno zjistit co je na nich namalováno. Fotografii byl přímo zachycen pouze obraz víly „Lorelei“.                                                                 Poslední majitel Šenova, hrabě Fridrich Larisch – Mönnich nechal v roce 1914 veškerý inventář ze zámku v Šenově přemístit na svá sídla v Solci, Ráji a Fryštátu. Pátraní po obrazech Skrbenských se proto jeví o to složitější.
 V roce 2004 poskytl ředitel uměleckých sbírek „Muzea Slaska Cieszyňskiego“ v Těšíně, pan Mariusz Makowski, Šenovském muzeu kopii obrazu Jana Karla Skrbenského z Hříště (*1768 +1822), který se v tomto muzeu dlouhodobě nachází.  Jan Karel Skrbenský z Hříště byl synem Oty Amadea Skrbenského a Antomie hraběnky Podstatské z Prusínovic. Manželkou mu byla Ludovika, rozená Harsch. Jan Karel Skrbenský zdědil po otci panství Velké Kunčice u Ostravy, které však v roce 1793 prodal a následujícího roku 1794 koupil od bratra Antonína Oty panství šenovské, k němuž náležely vesnice Václavovice, Datyně, Bartovice a Křivec, což čítalo 9 dvorů, 4 ovčírny, 9 mlýnů a oboru.   

                                                                                       Jan Karel sv.p.Skrbenský z Hříště                                                                                        

 Před časem se zčista jasna na veřejnosti objevil obraz babičky vyobrazeného Jana Karla Skrbenského, Heleny Markéty Skrbenské z Hříště.
O objevu obrazu byl napsán článek nazvaný „Krásná dáma“, zveřejněn byl ve Věstníku Šenovského muzea 2006. Na internetových stránkách se článek setkal se zajímavou odezvou.
„Krásná dáma“ byla manželkou Karla Františka Skrbenského z Hříště, zemského hejtmana těšínského knížectví patrně nejvýznamnějšího člena rodu. Můžeme tudíž předpokládat, že existoval také jeho portrét, ten však nebyl dosud nalezen.

V roce 2005 byla Muzeem Těšínska v Českém Těšíně pořádána výstava „Baroko na Těšínsku“. Paní PhDr. Pavlíková, ředitelka uměleckých sbírek Muzea Těšínska, zde představila několik desítek barokních portrétů těšínské šlechty. Mezi nimi byly vystaveny dva obrazy u nichž je možné, díky písemným zápisům, jednoznačně určit, že se jedná o portréty členek rodu Skrbenských z Hříště.
Prvním z nich je obraz Marie Vincencie Skrbenské z Hříště (*14.4.1754 +21.4.1822). Byla dcerou Karla Traungotta Skrbenského a Marie Gabriely rozené Poppen. O Marii Vincentii je pouze známo, že zemřela v klášteře Alžbětinek v Těšíně. 
                                       

 Vincencie Skrbenská z Hříště

Obraz je ve sbírkách Muzea Těšínska 

Mnohem známější je její sestra, Marie Gabriela Skrbenská z Hříště, narozená 25.2.1745, provdaná za Karla Františka svob. pána Cselestu (Celestu) z Cselestinu na Jílovici a Kyselově. Celestové vystavěli v Těšíně veliký kamenný dům, zvaný „Německý dům“, v přízemí tohoto domu se dosud nachází vyobrazení aliančního znaku Cselestů a Skrbenských. Gabriela koupila v roce 1785 od svého švagra ropické panství. V Ropici založila první obecnou školu a místní zámek zvelebila dostavbami a založením krajinného parku. 

Gabriela Cselesta, rozená Skrbenská z Hříště
Obraz je ve sbírkách Muzea Těšínska 

 Gabriela Cselesta, rozená Skrbenská z Hříště, byla podobně jako její manžel, známa svými dobročinnými skutky. Karel Cselesta, který zemřel v roce 1796. ustanovil testamentem školní nadaci pro 10 chlapců ze zchudlých šlechtických rodin, případně i měšťanských, v Těšíně.  Gabriela Cselesta zemřela v roce 1816. Ve své závěti ustanovila podobnou školskou nadaci jako její zesnulý manžel, avšak pro mladé dívky v ústavu šlechtičen v Bratislavě.      

 V současnosti je ropický zámek již ruinou, naštěstí se z něj podařilo Muzeu Těšínska zachránit zámeckou galerii. Na několika desítkách obrazů jsou zde zachyceny podoby majitelů tohoto panství příslušníků rodů Saint Genois, Spens Boden a Cselesta, včetně těchto dvou portrétů sester Skrbenských z Hříště. Obrazy jsou uloženy v depozitu Muzea Těšínska. U mnohých však již není možné určit kdo je na nich vyobrazen.
Ze skutečnosti, že se v Ropici nacházely obrazy Gabriely a Vincencie Skrbenských z Hříště je možné odvodit určitou pravděpodobnost nálezu dalšího portrétu některého z příslušníků rodu Skrbenských z Hříště. Mladé šlechtičny, když se provdaly, si do nového bydliště často braly obrazy svých rodičů a příbuzných. Neidentifikované obrazy z ropické galerie jsme tudíž porovnávali se známými portréty Skrbenských. 
Z novější doby, sice již existují rovněž fotografické portréty Antonína, Filipa a Arcibiskupa Lva Skrbeského z Hříště, jsou však o tři, či více generací mladší, než Skrbenský, který by mohl býti případně vyobrazen na obraze kdysi se nacházející v Ropici. Časovému období, do nějž by mohlo býti kladeno namalování obrazu, jenž by se mohl nacházet ropické galerii odpovídá vyobrazení Karla Františka Skrbenského z Hříště na jeho basreliéfu v šenovském chrámu. Sochařský portrét byl v tomto případě zhotoven v době úmrtí Karla Františka a zcela jistě je na něm zachycena jeho skutečná podoba. Z těchto důvodů se nám jeví pro porovnání nejvýhodnější. 

 Z obrazů pocházejících z galerie ze zámku v Ropici nás nejvíce zaujal obraz nazvaný „Muž v modrém kabátci“. Na obou portrétech jsou vyobrazení muži v postoji s typickým „panským loktem“, který byl užíván jaksi všeobecně, u portrétů šlechty v období baroka.

 Vyobrazení Karla FrantiškaSkrbenského z Hříště (+1768)   na basreliéfu v chrámu Prozřetelnosti Boží v Śenově. 
    Foto:Archív Šenovského muzea

 Odmyslíme li si však paruku v níž je Karel František zobrazen  na basreliéfu, tak v jsou tomto případě základní rysy, tváře, brada, nos a oční oblouky jsou u obou portrétovaných téměř shodné. Genealogické zanky Skrbenských z Hříště jsou u obou vyobrazených mužů zančně patrné. Dle této rodové podoby je možno usuzovat, že se s největší pravděpodobností jedná o vyobrazení některého ze Skrbenských, snad otce Vincenty a Gabriely, Karla Traungota, či snad jejího děda, Karla Františka Skrbenského z Hříště.             

 Pravdivost zjištění provedeného pouze na základě vizuálního porovnání obou  vyobrazení není možné jiným způsobem doložit, avšak značná podobnost všech známých vyobrazení příslušníků rodu Skrbenských z Hříště dává našemu úsudku zapravdu.

 Čas od času se na veřejnosti objevují obrazy s vyobrazením Skrbenských z Hříště. Nepříjemnou však byla zpráva o existenci portrétu Filipa Skrbenského z Hříště, v souvislost s tím, že tento obraz shořel při požáru depozitu hradu Pernštejna v roce 2006.

   V roce 2007 byl na internetové aukci ve Švýcarsku dražen obraz Antonie Skrbenské z Hříště, rozené Hemm v. Hemmstein, manželky druhého ze tří stejnojmenných Traungottů Skrbenských z Hříště, kteří postupně drželi panství Hošťálkovy na Krnovsku.

 Obrazy Skrbenských z Hříště tudíž existují. Založeny v depozitech muzeí, či v galeriích, ať již veřejných či soukromých, ve většině případů patrně popsané například jako Dáma v kloboučku, neb Muž v modrém kabátci. Věřme, že nám bude i nadále štěstí přáti a v budoucnu se na veřejnosti objeví další, nám dosud neznámé, obrazy Skrbenských z Hříště.                           

                                                                                              Antonie Skrbenská z Hříště, rozená Hemm 

 Milan Pastrňák 

 Poznámky: 

Lankočí Hanuš: „Obec a Panství Šenov“,
Paprocki Bartoloměj: „Zrcadlo slavného markrabství Moravského“
Pavlíková Jiřina: „Baroko na Těšínsku“ r.v 2005
Stibor, Jiří: „Skrbenští, svob. páni z Hříště a Šenova ,Bibliografický slovník Slezska a
severní Moravy, sv. 4 , 1995. str 118 až 125,“
Šebesta Zdeněk: Internetové stránky:www zdenek.sebesta.net - Skrbenští.
 

Portrét muže v modrém kabátci byl identifikován ! 

Dne 23.2.2011 se v Šenovském muzeu uskutečnila přednáška paní PhDr. Pavlíkové, jejímž tématem byly reálie vztahující se ke Skrbenským z Hříště na Šenově, nacházejí se ve sbírkách Muzea Těšínska. Po pravdě nutno říci,  že je jich opravdu málo. Několik dobových fotografií šenovského zámku tak výrazně významově převyšuje kamenná deska stolu s erbem pánů Skrbenských z Hříště.

   Ve vlastnictví Muzea Těšínska jsou mimo jiné rovněž obrazy s vyobrazením sester Gabriely a Vincenty Skrbenských z Hříště. Oba portréty pocházejí z kolekce obrazů původem ze zámku v Ropici. Gabriela se na Ropici přivdala a následně se stala majitelkou tamního panství. Na ropickém zámku rovněž pobývala její sestra Vincenta. Do místa svého nového bydliště si sestry s sebou přinesly, tak jak tomu bylo zvykem, obrazové portréty svých blízkých. Mezi nimi patrně také portrét muže v modrém kabátci. Již před časem nás tento obraz zaujal. Podoba muže  totiž zřetelně vykazuje typické rodové znaky Skrbenských z Hříště. Přestože bylo možné s velkou jistotou předpokládat, že se jedná o portrét jednoho ze Skrbenských, jeho konkrétní protějšek, který by dal vyobrazenému muži jméno, se tehdy nepodařilo najít.

 Přednáška paní PhDr. Pavlíkové však byla oním potřebným impulsem k dalšímu hledání. Šenovský badatel a pisatel, Zdeněk Šebesta, porovnal podobu „muže v modrém kabátci“ s téměř zapomenutým vyobrazením otce uvedených sester Skrbenských, Karla Traugota sv.p. Skrbenského z Hříště, na jeho náhrobníku v Hošťálovech. Shledal, že obě vyobrazení jsou naprosto shodná. Jsou s

i natolik podobná, i v detailech, že působí dojmem jako by předlohou pro zhotovení plastické podobizny Karla Traugota Skrbenského na jeho náhrobníku byl přímo tento obraz muže v modrém kabátci.             

Vyobrazeni Karla Trungota Skrbenského                                 Detail obrazu muže v modrém

 na jeho náhrobníku.                                                                 kabátci. 

Mužem v modrém kabátci je Karel Traugot sv.p. Skrbenský z Hříště !

 V roce 2014 byla nalezena celá rozsáhlá galerie rodu Skrbenských z Hříště !  Obrazy jsou vystaveny v místě jejich dlouhodobého působení, v Šenově.

    Unikátní a jedinečnou výstavu portrétů členů rodu Skrbenských z Hříště je možno shlédnout v prostorách Šenovského muzea, nově opravené Staré škole.

 Nalezení obrazů je hlavně dílem p. Zdeňka Šebesty, který ve spolupráci s regionálními historiky a pracovníky Národního památkového úřadu obrazy objevil a identifikoval. Přičiněním ředitelky Šenovského muzea, paní Simony Slavíkové a díky vstřícnosti Městského úřadu v Šenově byly obrazy dlouhodobě zapůjčeny do Šenova.

Podrobnější přiblížení galerie portrétů Skrbenských z Hříště zasluhuje sepsání samostatného článku.