Obrazy z kroniky

Stůl pánů Skrbenských z Hříště na Šenově.

V šenovském zámku se nacházel stůl svým významem vyjímečný. Na něm páni Skrbenští z Hříště psali své dopisy a příkazy. Od tohoto stolu řídili chod svého rozsáhlého panství.  Na kamenné desce stolu byl vyryt erb Skrbenských z Hříště a kolo něj heslo, „Recte faciendo, neminem timeo“, v překladu: „Čině dobře, nikoho se nebojím“. Skrbenští však ze Šenova odešli, zámek byl zbourán a legendární stůl zmizel neznámo kam.

 Nejstarší popis stolu Skrbenských pochází z pera Hanuše Lankočího byl uveřejněný v knize „Obec a Panství Šenov“ vydané v roce 1913: „Uprostřed na parketové podlaze stojí stůl s vrchní bílou kamennou deskou. V desce spatříme vyrytý znak pánů Skrbenských. Jest to štít s kolmým břevnem uprostřed, po levé i pravé straně jsou zrcátka ozdobena 11 orlími pery s podloženými pětiperlými korunkami …“ dále rovněž zmiňuje heslo Skrbenských: »Recte faciendo, neminem timeo«.
 Pan Adolf Sobek v článku „Zámek Skrbenských zbourán… vydaném v časopise „Černá země“ č. 7 v roce 1928 o stolu píše: „… vstoupili jsme do takzvaného gotického sálu, nazvaného tak podle nábytku v gotickém slohu. Uprostřed na parketové podlaze na čtyřech želvách masivní stůl s bílou mramorovou deskou, v níž vyryt erb pánů Skrbenských, majitelů zámků a okolních panství. Kolem znaku vyryto heslo: »Recte faciendo, neminem timeo«…
Pan Ladislav Kiška v knize „Starší historie a pamětihodnosti obce Šenova ve Slezsku“, která vyšla tiskem v roce 1991, o něm píše: „“Gotický sál“…“Uprostřed na parketové podlaze byl stůl s bílou mramorovou deskou. (Zbytky této bílé mramorové desky se nacházely u některých šenovských starousedlíků, kteří po zbourání zámku, jak to po válce bývalo běžné a odpovídalo to protipanské a též protirakouské morálce, si některé movitosti ze zámku přisvojili.)“ 

 Fotografie „Gotického sálu“ se zmiňovaným stolem s kamennou deskou
                                                                         Foto:A.Sobek v r. 1913 

Někdy se vyplácí částečně pochybovati o výrocích nepodložených přímým důkazem. Nebylo nám známo, že se v některé ze šenovských rodin nachází, či se nacházel úlomek desky tohoto stolu. Logicky jsme předpokládali, že tato významná památka, „relikvie Skrbenských“, nebyla ponechána napospas chtivým lidem, až do doby zbourání zámku, ale byla z něj odvezena při vystěhování jeho mobiliáře. 

 Doufali jsme, že se stůl snad dosud nachází v některém z depozitářů muzeí či expozici některého z zámků a časem se objeví na veřejnosti. Určitou indicii, potvrzující existenci nejvýznamnější části stolu, jeho desky, nám poskytl ředitel uměleckých sbírek Muzea Slaska Cieszyňskiego pan Mariusz Makowski. Následně byla fotografie desky stolu Skrbenských zveřejněna v jeho knize v jeho „Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku“. Fotografie zachycuje desku bez vlastního stolu. Z čehož bylo možno odvodit, že deska byla od stolu, patrně již zničeného, oddělena a uložena samostatně.  

Deska stolu s erbem Skrbenských z Hříště
Foto zveřejněno v knize M.Makovského: Šlechtická sídla
na Těšínském Slezsku. R.v. 2005

V měsíci lednu roku 2009, jdouce na návštěvu depozitu Muzea Těšínska, hlavně za účelem vyhledání obrazů Skrbenských z Hříště, jsme tajně doufali, že když budeme míti veliké štěstí,  nějakou náhodou narazíme na onu kamennou desku stolu, která by se snad v tomto muzeu mohla nacházet. Prohlídka sbírky obrazů spojená s výkladem paní PhDr. Jiřiny Pavlíkové byla velice zajímavá. Největší objev nás však čekal až v samotném závěru návštěvy.
U dveří, částečně zastrčená za sloupkem, stála u zdi kamenná deska stolu pánů Skrbenských z Hříště. Nevelká kamenná deska je značně poznamenána stářím a nešetrným zacházením. Stále je však na ní viditelný znak Skrbenských z Hříště a jejich heslo: »Recte faciendo, neminem timeo“. Muzeum Těšínska onu desku údajně získalo již před drahnou dobou, koupí od soukromého majitele z Karviné, který jí snad měl zabudovanou ve zdi, jako výzdobu interiéru chodby. V muzeu byla kamenná deska, u níž nebyl znám účel jejího užití, zařazena do skupiny předmětů pocházejících z majetků hrabat Larischů, z Fryštátu. Pro člověka nezasvěceného do historie Šenova byla prakticky neidentifikovatelná.
 Objev desky stolu Skrbenských z Hříště se z pohledu zkoumání historie Šenova jeví velice významným. Kamenná deska je jedním z předmětů u nějž se dá konkrétně doložit, že skutečně pochází ze zbouraného šenovského zámku. 
 Stáří desky se však dá určit jen ztěží. Materiál, velikost a tvar desky však jaksi neodpovídá účelu k němuž, jak víme z popisu pamětníků a zveřejněné fotografie stolu  byla užívána, jako deska stolu. Vápenec je poměrně měkký a málo otěru vzdorný, rovněž její velikost, neodpovídá představám o jakémsi významném, snad poradím, stolu. Samotná deska ponejvíce připomíná „pamětní desku“. Kamennou desku sloužící k jejímu vystavení na významném místě, například v hale nad krbem, na níž je „zlatým písmem“ zaznamenána důležitá, významná a výjimečná událost, vztahující se k tomuto domu a rodu.
 Vodítkem k určení smyslu vzniku desky je patrně obrazec a nápis na ni vyrytý. Na desce je vyobrazen rozšířený znak svobodných pánů Skrbenských z Hříště. Štít rozdělený svislým břevnem, v jeho polovinách s nesouměrně umístěnými zrcátky postavenými na korunkách a ozdobenými péry. Štít je položen na „Maltézském kříži“, v této souvislosti není zcela zřetelné jakého významu je toto umístění. Může symbolizovat členství Jana Skrbenského z Hříště v některém z církevních řádů, či vyznamenání mu udělené, ale také se může jednat o pouhý dekorační prvek.   

Určitou nesrovnalost je možné shledat ve vyobrazení korunek. Počet perel jimiž jsou korunky ozdobeny v heraldice označuje společenské postavení rodu. V tomto případě je na korunkách pouze perel pět, což je počet označující nižší šlechtu – rytířský stav. Skrbensští z Hříště však byli svobodnými pány, tomuto postavení by mělo odpovídat vyobrazení sedmi perel. Koruna nad štítem erbu, která v tomto případě nahrazuje obvykle užívaný klenot, kotouč osazený jedenácti kohoutími péry, je rovněž osazena pěti perlami.

 Zrcátka s korunkami byla doplněna do znaku Skrbenských z Hříště dne 25.11.1658 při povýšení Jana Skrbenského z Hříště na Gottschdorfě do starého panského stavu, udělený stav „svobodných pánů“ byl opavskými stavy schválen 22.6.1661 a zapsán do Zemských desek.  

(Viz. Dodtek - nová zjištění !)

V šenovském zámku mohla býti deska původně skutečně umístěna na významném místě, možná v sálu nad krbem. Po celkové přestavbě zámku, byla deska nově smysluplně užita a umístěná na „pracovním stole“ pánů Skrbenských z Hříště v gotickém sálu.    

Detail desky stolu Skrbenských z Hříště pocházející ze šenovského zámku umístěné za sloupkem

    v depozitu Muzea Těšínska.                                                   Foto:Z.Šebesta, v.r.2009

Poznámky:
Kiška Ladislav:„Starší historie a pamětihodnosti obce Šenova ve Slezsku“
Lankočí Hanuš: „Obec a Panství Šenov“,
Makowski Mariusz: „Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku“
Pilnáček Josef: „Rody starého Slezska „
Sobek Alois: „Zámek Skrbenských zbourán…, Časopis „Černá země“
Stibor Jiří: „Skrbenští svob. páni z Hříště a Šenova Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy“ 
 

 Dodatek - nová zjištění ! 

Podařilo se nám zjistit, že Jan Karel sv. p. Skrbenský z Hříště, od r. 1790 do r. 1822 majitel šenovského panství,  byl čestným rytířem Maltézského řádu. Umístění znaku na Maltézském kříži se v této souvislosti jeví jako zcela opodstatněné. Česný titul maltézského rytíře tak objasňuje počet perel na korunkách zobrazeného erbu. Z této skutečnosti je rovněž možné odvodit období, ve kterém byla kamenná deska vyrobena - patrně na počátku 19. století. Další osudy tohoto významného artefaktu pocházejícího ze šenovského zámku již byly popsány.