Páni Skrbenští z Hříště na Šenově - dlouhodobí majitelé obce Václavovice.
Páni Skrbenští z Hříště na Šenově - dlouhodobí majitelé obce Václavovice. 
Prvním majitelem Václavovic z rodu pánů Skrbenských z Hříště na Šenově byl Karel František sv.p Skrbenský z Hříště.
Václavovice koupil v roce 1720 společně s celým Kunčickým panstvím, od svého příbuzného Maxmiliána Bernarda sv.p. Skrbenského z Hříště. (Viz. Václavovice náležící pánům Skrbenským z Hříště na Kunčicích.)
Znak Skrbenských z Hříště vymalovaný v rytířském sále frýdeckého zámku.
Karel František sv.p. Skrbenský z Hříště, do roku 1766 majitel šenovského panství, byl synem Karla Dětřicha sv.p.Skrbenkého z Hříště a Heleny rozené Rostkové ze Bzí v. Goldmannsdorf. Karel Dětřich, ve značně pokročilém věku 66 let, v roce 1683, pojal za manželku mladou Helenu Rostkovou, jejíž rodiče v té době vlastnili sousední Šumbark. Dne 15.10.1692 Karel Dětřich zemřel. Pozůstalým synům, Karlu Františku *15.10. 1684 a Jiřímu Leopoldovi *17.2.1686 Srbenským z Hříště byli určeni poručníci, Václav sv.p. Pělgřim z Třánkovic a Rudolf sv.p. Sobek z Kornic. Rudolf Sobek se dne 23.9.1695, na zámku v Ropici, oženil s vdovou po Karlu Dětřichovi Skrbenském z Hříště, Helenou rozenou Rostkovou. Rudolf Sobek z Kornic spravoval šenovské panství, které tehdy čítalo pouze vlastní obec Šenov, až do své smrti v roce 1720. Správy Šenova se ujal jeho právoplatný dědic Karel František sv.p. Skrbenský z Hříště. Manžekou mu byla Helena Markéta Skrbenská z Hříště (*21.6.1693), dcera Maxmiliána Veikarta Skrbenského z Hříště na Petřvaldě a Benigdy Grotovské z Grotovic. (Viz. „Krásná dáma“). Jejich svatba se konala dne 17.11.1712, v petřvaldském kostele sv.Jana a Pavla. Helena Markéta pocházela z rodové rytířské větve Skrbenských z Hříště po Bernandu, bratru Karlova děda Jana Skrbenského z Hříště na Šenově. Manželé se stali zásadovými katolíky a ještě počátkem 18. století obraceli ke katolické víře obyvatele Těšínského knížectví. Helena Markéta sv. p. Skrbenská z Hříště založila v Těšíně panenský klášter sv.Alžběty.
Děti Karla Františka a Heleny Markéty Skrbenských z Hříště: Nejstarší Maxmiliána Johana Leopoldina se narodila 22.3.1714. Dne 14.1.1733 se v Šenově provdala za známého bouřliváka hraběte Karla Josefa z Hodic na Slezských Rudolticích a Bohušově. Zemřela 16.11.1756 v Těšíně.
Karel Traugot Erdmann, prvorozený syn, se narodil 8.9.1716 v Šenově. Manželkou mu byla Marie Gabriela sv.p. v. Poppen (+27.3.1783). Ještě za života otce spravoval panství Hošťálkovy a Mokré na Krnovsku. Koupil panství Štemplovec na Opavsku. Stal se přísedícím zemského soudu v Opavě. Po smrti mladšího bratra Otty, pána na Šenově, do dovršení plnoletosti jeho nástupců spravoval šenovské panství. Karel Traugot sv.p. Skrbenský z Hříště zemřel dne 26.2.1790.
Josefa Helena Marie se narodila dne 5.7.1726 v Šenově, jejím manželem se stal Jindřich Filip Josef Halama sv.p. z Jičína na Neplachovicích, Jezdkovicích, Řečici a Jiskřičíně.
Otto Amadeus Josef, se narodil 15.4.1720, v Šenově. V létech 1774 až 1780 rovněž zastával úřad zemského hejtmana těšínského knížectví. Po otci zdědil šenovské a kunčické panství. (O tomto Skrbenském více dále, jakož to o majiteli obce Václavovice.)
Karel Leopold, *10.5.1724, se věnoval vojenské kariéře, dosáhl hodnosti podplukovníka rakouské císařské armády. Manželkou mu byla Marie Terezie Breunerová, svatba se konala dne 21.1748. Karel Leopold sv.p. Skrbenský z Hříště padl dne 18.6.1757 v bitvě u Kolína. Pozůstalé čtyři dcery se provdaly za hraběcí manžely.
Karolina Benigna, narozená 11.2.1733 vstoupila v manželství s Gottliegem Leopoldem sv.p. z Eichendorfu na Tvorkově, Bukově, Kameni a Lhotě na Ratibořsku. Zemřela po roce 1772.
Karel František sv.p. Skrbenský z Hříště byl patrně nejvýznamějším z pánů, z rodu svobodných pánů Skrbenských z Hříště na Šenově . Ve správě Těšínského knížectví zastával významné úřady, byl C.K. tajným radou a komořím, od roku 1738 zemským hejtmanem Těšínského knížectví, v době neexistence knížete, nejvyšší úřad v zemi, na Těšínsku zastupující císařskou výkonnou moc. Karel František sv.p. Skrbenský z Hříště byl významnou osobností celého horního Slezska a severní Moravy, mnohdy mu byly vzdávány pocty jako samotnému knížeti.
Záhy se Karel František sv.p. Skrbenský z Hříště stal velice zámožným. Sňatkem s Helenou Markétou Skrbenskou z Hříště vyženil Petřvald, který však v roce 1720 prodal hraběti Taffemu. V roce 1720 koupil, jak jsme již uvedli, od vzdáleného bratrance Maxmiliána Bernarda sv.p. Skrbenského z Hříště Kunčické panství, které zahrnovalo také Vratimov, Rakovec, Datyně a Václavovice. Po soudním sporu s potomky bratrance Albrechta Bernarda sv.p. Skrbenského z Hříště, získal v roce 1736, společně s bratrem Jiřím Leopoldem, rozsáhlé panství Hošťálkovy na Krnovsku. V roce 1738 dokoupil, od dalšího vzdáleného bratrance, Maxmiliána Bohuslava sv.p. Skrbenského z Hříště, Radvanice a Bartovice. Po bratru Jiřím Leopoldovi sv.p. Skrbenském z Hříště , který zemřel dne 5.3. 1743, aniž zanechal potomky, zdědil Rudici, Landek (nyní v Polsku) a Stanislavice, které Jiří Leopold koupil 14.11.1725 od nevlastního bratra Maxe Jindřicha Sobka z Kornic.
Období vlády Karla Františka sv.p. Skrbenského z Hříště se vyznačovalo rozvojem takzvaného "šlechtického" podnikání". Majitelé panství zakládali nové panské dvory, pily, mlýny, manufaktury, lihovary a pivovary. K prosazování svých záměrů vrchnost užívala veškeré možnosti, které jim v době nevolnictví umožňovalo neomezené postavení pánů nad poddanými. Panstvo rozhodovalo téměř o všech významných událostech v jejich životě, svatbách, obhospodařování statků, o místě jejich bydliště a podobně. Poddaní byli povinnni vykonat vše co jim vrchnoct přikázala. V době všeobecného zintenzivňování hospodářství museli, mimo obvyklých zemědělských robotních prací, vykonávat rovněž práce při výstavbě nových panských dvorů a dalších stavbách.
Vrcholnou stavební aktivitou Karla Skrbenského z Hříště byla výstavba chrámu Prozřetelnosti Boží v Šenově. Na jeho postavení a výzdobě se podíleli významní architekti a umělci té doby působící na Moravě a ve Slezsku. Projektoval jej údajně Josef Cyrani z Bolleshaus, interiér vyzdobili, malíř Karel Jablonský a sochaři Josef Schubert či Antoni Stanetti. Velkolepý chrám nazývaný „Perlou Slezska“ neměl v porovnání s venkovskými kostely na Těšínsku obdoby. (Viz. článek: „Šenovský kostel...“) Karel František Skrbenský sv.p.z Hříště v Šenově rovněž vystavěl barokní zámek. Základem zámku byl půdní renesanční objekt zdejšího panského sídla, začleněný do vlastního areálu nově vystavěného objektu zámku obdélníkového půdorysu. Šenovský zámek se zahradami, skleníky a parkem, svou výstavností odpovídal společenskému postavení jeho majitele, nejvýznamnějšího ze šlecticů na Těšínsku.
Karel František Skrbenský sv.p.z Hříště zemřel 26.10.1768. Pohřben byl do rodinné hrobky v chrámu Prozřetelnosti Boží v Šenově. Nad místem jeho posledního odpočinku byl do ostění chrámu vbudován jeho basreliéf.
Šenovský chrám Prozřetelnosti Boží Basreliéf Karla Františka Skrbenského
Foto: M.Pastrňák v r. 2007 Foto: Z.Meliš v r. 2003
Šenovský zámek. Foto: J.Kostial v r. 1912
Nástupcem Karla Františka na Šenově se stal jeho syn, Otto Amadeus Josef sv.p. Skrbenský z Hříště. Narodil se dne 15.4.1720 v Šenově. Správy celého šenovského panství se údajně ujal až v roce 1766. Do té doby žil se svou rodinou na zámku ve Velkých Kunčicích u Ostravy. První manželkou mu byla hraběnka Antonie Marie Podstatská z Prusínovic narozená 13.1.1731, svatba sekonala dne 6.1.1757 v jejich rodných Hustopečích nad Bečvou.
Z tohoto manželství pocházely dále známé
děti:
Prvorozeným synem manželů byl Otto Jan Nepomuk Karel narodil se 29.3.1758 v Šenově. Další jeho osudy však nejsou přesně známy. Nejpravděpodobněji zemřel mlád, před rokem 1780.
Dne 5.2.1763 se v Kunčicích narodila Anna Antonie Skrbenská z Hříště, která se v roce 1781 provdala za hraběte Antonína Wengerského na Rybniku. Zemřela 22.11.1852 v Opavě.
Další syn, Jan Karel, se narodil dne 11.4.1768 v Kunčicích. (Dále více, jakož o majiteli Václavovic.)
Syn Antonín Otto se narodil 20.1772 v Šenově, zemřel 18.4.1821 v Rakousku.
Socha sv. Antonína Paduanského u kostela v Hustopečích nad Bečvou s aliančním znakem Podstatských a Skrbenských, kterou dle místní tradice fundovali manželé Marie Antonie a Otto Skrbenští z Hříště.
Foto: M.Pastrňák v r. 2006
Manželka Otty Amadea, Marie Antonie hraběnka Podstatská, byla údajně velice pyšnou. Poddaní ji smrděli hnojem, nechtěla se snimi setkat ani při mších, proto bylo údajně ke kostelu přistavěno kryté schodiště na vedoucí z ohrazeného zámeckého parku přímo na panskou oratoř.
Oblouk v němž se nacházejí schody na panskou oratoř.
K pyšné hraběnce se vztahuje známá pověst o „zjevení bílé ruky“: Během kázání, v němž kazatel hovořil o zdviženém prstu Božím, který vždy označí hříšníka, jenž bude po zásluze potrestán, se na oponě objevila silueta bílé ruky, která vztyčeným prstem ukazovala na hraběnku. Paní hraběnka náhle onemocněla a za několik dní zemřela. Musela však býti urychleně pohřbena, neboť se z jejího těla linul nesnesitelný zápach hnoje.
a linul nesnesitelný zápach hnoje. K úmrtí hraběnky se však rovněž vztahují následující prokazatelná data: Marie Antonie Skrbenská z Hříště, rozená Podstatská z Prusínovic již dne 10.2.1772 sepsala v Těšíně poslední vůli. Hraběnka byla patrně dlouhodobě nemocná, zemřela, jak je uvedeno na měděné desce v kostele dne 17.8.1773 "zasažena ostrým bodlem smrti". Deska je s prosbou o modlitbu za zemřelou hraběnku je umístěná nad basreliéfem Karla Františka Skrbenského z Hříště.
Tělo zemřelé Marie Antonie Skrbenské z Hříště, rozené Podstatské z Prusínovic bylo nejprve uloženo v rodinné hrobce Skrbenských z Hříště v šenovském kostele. Následně však bylo převezeno do Hustopečí nad Běčvou, kde byla dne 11.11.1773 pohřbena.
Druhou manželkou Otty Amadea Skrbenského se stala Marie Anna hraběnka v. Troyer. V pamětní knize šenovské farnosti jsou sepsány děti manželů: Dne 3.10. 1775 se narodil syn Kryštof, který však zemřel již mlád. 11.9. 1776 přišla na svět dcera Josefa, další dcera Marie se narodila 17.11.1777 a 8.10. 1778 se narodila Eleonora. Hraběnka v. Troyer zemřela dne 1.3.1825 v Šenově.
Otto sv.p. Skrbenský z Hříště zastával rovněž nevyšší úřad ve správě Těšínského knížectví, v létech 1774 až 1780 byl jeho zemským hejtmanem. Pánem byl na panstvích, Šenově, Kunčicích, a Rudici, (nyní v Polsku).
V té době žilo na šenovském zámku několik členů rodu Skrbenských, včetně poměrně značného počtu dětí. Nutno však říci, že barokní zámek s velikým parkem a skleníky, byl opravdovou rezidencí nejvyššího úředníka knížectví. Pořádány zde byly zahradní slavnosti a koncerty. Za tímto účelem Otta Skrbenský zaměstnával několik kvalitních hudebníků.
Za Otty Amadea bylo pokračováno v trendu dalšího zintenzivňování šlechtického hospodaření. Nadále byly zakládány nové panské dvory, stavěny nové mlýny a přistavovány k nim pily. V této době počaly býti budovány nové cesty, které byly již přímé a osázené stromy. Otta Amadeus Skrbenský nechal dokončit výzdobu interiéru kostela Prozřetelnosti Boží. Chrám byl slavnostně konsekrován 1.8.1772.
Otto Amadeus Skrbenský měl s poddanými mnoho hádek a sporů. Musel čelit rebeliím a řešit stížnosti poddaných, které zasílali přímo k císařskému dvoru do Vídně.
Otto Amadeus sv.p. Skrbenský z Hříště zemřel 29.11.1780, pohřben byl rovněž do rodinné hrobky v šenovském kostele.
Po smrti Otty Amadea nastal v Šenově zvláštní stav, nebylo nikoho, kdo by převzal správu šenovského panství. Dědicové byli příliš mladí, synům, Janu Karlovi bylo 12 a Ottovi Antonínovi 8 let. Jeví se velice pravděpodobné, že se správy panství na určitou dobu ujal bratr zesnulého, Karel Traungot sv.p. Skrbenský z Hříště, který vlastnil panství Hoštťálovy u Krnova.
V roce 1792 se ujali správy zděděných majetků pozůstalí synové Otty Amadea. Čtyřiadvacetiletý Jan Karel zdědil Velké Kunčice, Vratimov, Řepiště, Rakovec a díl Radvanic. Antonín Otto, jemuž bylo 21 let, počal spravovat zděděný Šenov, Bartovice, Datyně a Václavovice.
Antonín Otto sv.p. Skrbenský z Hříště (*20.4. 1772) zdědil šenovské panství, ve věku dvaceti let. Vlastnil je však pouze tři roky, do roku 1795, kdy je prodal za 225 000 zl. bratru Janu Karlovi a ze Šenova se odstěhoval. Nejpravděpodobněji byl tímž Ottou sv.p. Skrbenským z Hříště, který v roce 1807 koupil od Malovcových z Malova za 125 300 zl. panství Puklice na Jihlavsku. Zemřel 18.4.1821. Vnuk zmiňovaného Otty Antonína, rovněž Otto sv.p. Skrbenský z Hříště Puklice v r. 1879 prodal. Odstěhoval se do Rakous a stal se zakladatelem rakouské větve rodu Skrbenských z Hříště. (Rovněž tímto způsobem je možné seřadit známá data v genealogii Skrbensk
ých z Hříště.)
Dalším majitelem šenovského panství, tím rovněž Václavovic byl Jan Nepomuk Karel sv.p. Skrbenský z Hříště. Narodil se 11.4.1768 v Kunčicích. Nejprve se ujal správy zděděných Kunčic u Ostravy, Vratimova, Rakovce, Řěpišť a Radvanic.
Po roce 1795, kdy od bratra Antonína Otty koupil Šenov, Bartovice, Datyně a Václavovice, zděděné kunčické panství prodal hraběti Janu Laryšovi.
První manželkou Jana Karla Skrbenského byla Ludovika hraběnka v Harrsch narozená 21.11.1768, svatba se konala 21.10.1788. Ludovíka zemřela 24.5.1807, v Šenově. Druhá manželka Žofie v Kloeber zemřela v roce 1847 v Berlíně.
Jan Nepomuk Karel sv.p. Skrbenský z Hříště, čestný rytíř řádu Maltézských rytířů, zemřel dne 7.4.1822 v Opavě.
Devatenácté století vneslo do života šlechty nový způsob života. Počala mnohem více žít „městským životem“. Šlechta již dříve, ze zcela praktických důvodů, vlastnila domy ve městech. V devatenáctém století se však stalo držení domu ve městě, či městského paláce, společenskou nutností. Pobyt na zámcích na venkově byl pouhým zpestřením jejich života. Šlechtická venkovská panství, která jim poskytovala potřebnou ekonomickou základnu, spravovali jimi pověření správci. Mladí šlechtici byli převážně důstojníky. Službu v císařské armádě považovali za své životní poslání. Zastávali rovněž různé úřady ve státní správě CK rakouského mocnářství.
Z prvního manželství Jana Karla sv.p. Skrbenskéhoz Hříště s hraběnkou Ludovítou Harrsch pocházeli synové Filip a Antonín.
Filip sv.p. Skrbenský z Hříště, narodil se dne 21.10.1789. Filip byl prvorozeným synem Jana Karla Skrbenského z Hříště, je proto možno předpokládat, že v roce 1822 zdědil rodové šenovské paství. V roce 1829 jej však prodal bratru Antonínovi. Ze Šenova se odstěhoval. Stal se prezidentem zemské vlády v Linci. Jeho první manželkou byla Gabriela hraběnka v. Künigl. Druhou, hraběnka Františka Erödy (*24.6.1812, + 19.8.1894). Filip sv.p. Skrbenský z Hříště tím vyženil panství Lednica a Lednické Rovné v Horních Uhrách. Hraběnka Erödy byla matkou všech jeho dětí, které již do dění v Šenově již n
ezasáhly.
Šenovské panství vlastnil Antonín Ludvík Skrbenský z Hříště, narozený dne 1.1.1791 v Šenově. Údajně je koupil v roce 1829 od bratra Filipa. Jakou úlohu zde sehrál hrabě Ludvík Saint Genois, někdy uváděný jako prodejce šenovského panství, není zcela zřejmé.
První manželkou Antonína Skrbenského z Hříště byla Henrieta v. Thelen. Svatba se konala v Opavě 20.4.1823. Henrietta však zemřela již 29.4.1824. Z tohoto manželství pocházela jediná dcera, Henrietta Pavlína sv.p. Skrbenská z Hříště, později známá jako Henrietta v. Gallenberg, následně provdaná za hraběte Sylva Tarouce. Henrietta je známá jako skvělá kreslířka, přítelkyně Josefa Mánesa.
Druhou maželkou Antonína Skrbenského z Anton sv.p. Skrbenský z Hříště se dne 9.5.1825 stala Anna hraběnka Arz v. Arzio - Wessez (*24.4.1798 +12.2.1868 v Melči), majitelka panství Melč u Opavy.
Z tohoto manželství pocházeli synové: Karel sv.p. Skrbenský z Hříště (*13.4.1826), c.k. komoří a major hulánů, padl 24.6.1866 v bitvě u Custozzy.
Felix sv.p. Skrbenský z Hříště (*29.12.1827 v Opavě, + 7.1.1898 v St.Pölten).
Filip sv.p. Skrbenský z Hříště (*8.3.1830 v Opavě, + 21.3.1908 ve Vídni.) Oženil se s Leonií sv.p. Czeike v Badensfeld. Z jejich pěti dětí je nutno ponejvíce připomenout Lva sv.p. Skrbenského z Hříště. JUDr,. ThDr. Leo s.p. Skrbenský z Hříště byl od roku 1899 arcibiskupem pražským, v roce 1901 se stal kardinálem. Od roku 1917 do roku 1920 by rovněž arcibiskupem olomouckým. Zastával prorakouské postoje. Po vzniku Československé republiky byl proto odsunut do ústraní. Zemřel 24.12.1938 v Dlouhé Loučce na Olomoucku. 
Antonín sv.p. Skrbenský z Hříště vlastnil šenovské panství ve velmi pohnuté době událostí roku 1848, které přinesly změnu postavení šlechty. V roce 1847 propukla vzpoura poddaných šenovského panství. Antonín Skrbenský nebyl pragmaticky založený člověk a s touto situací se velice obtížně vyrovnával. Mnohem více jej zajímalo umění, je o něm známo, že byl talentovaným malířem.
V roce 1867 prodal rodové panství Šenov, vč. Václavovic, za 670 000 zlatých, hraběnce Františce von Hein a trvale se přestěhoval do Opavy a na panství své manželky, do Melče.
Antonín Ludvík sv.p. Skrbenský z Hříště zemžel dne 3.4.1882 v Opavě. Pohřben byl na hřbitově v Radkově.
Prodejem šenovského panství v roce 1867 bylo ukončeno dlouhé období v něž byli majiteli Šenova včetně do něj, v roce 1726, začleněných Václavovic páni Skrbenští z Hříště.
Pomník Antonína Skrbemského z hříšte na hřbitove v Radkově
Majitelé Václavovic, sv. p. Skrbenští z Hříště na Šenově.
1726 - 1766 – Karel František sv.p. Skrbenský z Hříště
Manželka: Helena Markéta Skrbenská z Hříště
Děti: Maxmiliána Johana Leopoldina, Karel Traugott Erdmann,
Otto Amadeus Josef, Karel Leopold, Josefa Helena Marie,
Karolina Benigna
Majitel: Šenov, Petřvald,V.Kunčice, Vratimov, Řepiště, Rakovec,
Datyně, Václavovice, Bartovice, Lipina, Radvanice, Hošťálkovy,
Mokré, Žukov, Rudice, Landek.
1766 - 1780 – Otto Amadeus sv.p. Skrbenský z Hříště
1. manželka: Antonie Marie hraběnka Podstatská z Prusínovic
Děti: Otto Jan Nepomuk Karel, Anna Antonie, Jan Nepomuk Karel,
Otto Antonín,
2. manželka: Marie Anna hraběnka v. Troyer
Děti: Kryštof, Josefa, Marie, Eleneora,
Majitel: Šenov, V.Kunčice, Vratimov, Řepiště, Rakoves, Datyně,
Václavovice, Bartovice, Lipina, Radvanice, Rudice, Landek.
1780 – 1790 - Karel Traugott Erdmann sv.p. Skrbenský z Hříště na Hošťálkových.
Nebyl majitelem šenovského panství, spravoval je po úmrtí bratra Otty,
do dovršení dospělosti jeho dědiců.
1792 - 1795 - Otto Antonín sv.p. Skrbenský z Hříště,
Zdědil šenovské panství, v roce 1795 panství vč. Václavovic prodal
bratru Janu Nepomukovi Karlovi.
1795 - 1822 – Jan Karel sv.p. Skrbenský z Hříště,
1. manželka: Ludovita hraběnka Harrch,
Děti: Filip, Anton.
2. manželka: Žofie hraběnka v. Kloeber
Majitel: Šenov, V.Kunčice, Vratimov, Řepiště, Rakovec, Datyně,
Václavovice, Bartovice, Lipina, Radvanice, Rudice, Landek.
1822 - 1829 – Filip sv.p. Skrbenský z Hříště,
šenovské panství zdědil. V roce 1829 panství, vč. Václavovic prodal,
bratru Antonínovi.
1829 - 1867 – Anton Ludvík sv.p. Skrbenský z Hříště,
1. manželka: Henrietta v. Thelen,
Děti: Henrietta
2. manželka: Anna hr. Arz v. Arzio-Wessez
Děti: Karel, Felix, Filip
Majitel: Šenov, Datyně, Václavovice, Bartovice,
V roce 1867 šenovské panství prodal.
Milan Pastrňák v r. 2010
Odkazy:
Farní kronika – Šenov
Hosák Ladislav: Historický místopis země Moravskoslezské r.v. 2005, str. 907
Kiška, Ladislav: Starší historie a pamětihodnosti obce Šenov, r.v. 1998
Pašík Milan : Historie města Šenova v datech r.v. 2005
Pilnáček , Josef.: Rody starého Slezska,
Stibor, Jiří: Skrbenští, svob. páni z Hříště a Šenova,Bibliografický slovník Slezska a severní Moravy, 1995.
Šebesta Zdeněk: Články o Skbenských z Hříště. – Internet
ZOkA v Opavě: Velkostatek Šenov,
ZokA v Opavě: Farní úřad Šenov, Matriky narozených, oddaných, zemřelých