Jdi na obsah Jdi na menu
 


Fotograf Josef Košťál

5. 6. 2010

 Fotograf Josef Košťál Obrazek

 Signaturou Jos. Kostial, PHOT. ART. VENCLOVICE označoval své fotografie pan Josef Kostial, jeden z prvních fotografů v našem kraji. Venclovice je starý název obce Václavovice, oficiálně užívaný ještě v roce 1921. V této obci fotograf Josef Kostial žil a měl svůj ateliér.

 Podobně jako se změnil název obce Venclovice na Václavovice, měnil se rovněž tvar příjmení rodu. Z nejprve užívaného „Koscial“ na „Kostial“a „Koštial“, až na v současnosti se užívané „Košťál“. Koscialové se do Venclovic přistěhovali v 18. století ze sousedního Šenova. Koupili zde mlýn, který však již v roce 1803 Johan Koscial prodal, za 655 zlatých, baronu Janu Karlu Skrbenskému z Hříště na Šenově.1

Josef Heinrich KosciObrazekal, jak byl zapsán v matrice, se narodil 2. 9. 1875 2 ve Venclovicích, v domě č.p. 56, v hostinci nazývaném „Čepaník“. Zděný hostinec na kopci ve Venclovicích vystavěli, u tehdy nově zprovozněné obchodní cesty vedoucí ze Šenova do Frýdku, rodiče Josefa Kosciala. Stejnojmenný Josef a matka Anna, rozená Lipková, pocházející z nedaleké selské usedlosti č.p. 35.

 Zvláštní pojmenování hostince, „Čepaník“, bylo odvozeno od výrazu „čepani“, v místním nářečí označující nádobí. Zmiňovanou usedlost, koupil v roce 1795, za 100 zlatých, Václav Koscial, který byl hrnčířem,3 vyráběl „čepaně“, proto snad dostala hospoda tento název.

 Josefovi sourozenci byli Antonín, František, Adolf, Anna a Aloisie. V období konce 19. století poskytli rodiče svým dětem nadstandartní vzdělání. Adolf se později stal řídícím učitelem v Orlové – Porubě. Josef nejprve „vychodil“ čtyři roky českObrazeké dvoutřídky ve Venclovicích. Pátou třídu dokončil v německé škole ve Frýdku. Dále studoval na německé reálce v Těšíně.

V průběhu studia se seznámil s onou „černou magii“ – fotografii. U známého těšínského fotografa Heinricha Jandaurka se začal učit základům fotografického kumštu. Jandaurkova škola a styl jsou na jeho fotografiích zřetelně patrné. Josef Kostial vynikal v technice a preciznosti provedení. Fotografie se stala jeho povoláním a životním osudem.

 V některých snímcích z období přelomu 19. a 20. století je možné zaznamenat snahu autora o umělecké ztvárnění zachycené situace. Například fotografie z roku 1899, na níž je jeho otec společně s šenovským obecním strážníkem Havláskem a hajným Steinbrinerem se psem, je nádhernou figurálních kompozicí situovanou v „sini“ Kostialové hospody ve Venclovicích.   

V tomto hostinci, ve Venclovicích, se tehdy scházeli místní čeští obroditelé, kteří hostinec nazývali hezky česky, „Na pěkné vyhlídce“. Josef Kostial se rovněž stal zakládajícím členem Sboru dobrovolných hasičů ve Venclovicích, který byl ustaven přímo v tomto hostinci na „Čepaníku“, v roce 1903.
 V roce 1904 fotograf Josef Kostial hostinec „Čepaník“ ve Venclovicích zdědil. Stal se majitelem hostinské koncese, ale přestože v hostinci trvale žil, nešenkoval vněm ani jediný den. Živnost pronajímal a sám se věnoval výhradně fotografii. 

Obrazek

Josef  Košťál s automobilem před svým hostincem "Čepaník" .    Foto z roku 1908

Obrazek

 Na začátku 20. století bylo vytvoření fotografie technicky velice náročnou činností. Obraz se zachytil pomocí fotografického přístroje, který představovala poměrně rozměrná krabice s ručně uzavíratelným objektivem. Přístroj byl umístěn na vysoké trojnožce – stativu. Fotograf k němu nejprve přistupoval zezadu, plachetkou upevněnou ze zadní straně přístroje si překryl hlavu a snímek nastavil přímým pohledem na sítnici přes objektiv. Dlouhou expozicí na skleněné fotografické desce se vytvořil negativ obrazu, který byl následně poměrně složitým způsobem převáděn z desky na fotografický papír. 

Josef Kostial si vypracoval vlastní, originální, postupy. Snímky exponoval přímo na denním světle. Do ustalovače používal výhradně vodu z „Kadlubka“, studánky v nedalekém lese. Tamní pramenitá voda měla patrně unikátní chemické složení díky němuž si jeho fotografie dones zachovaly patřičný kontrast a kvalitu.

 Josef Košťál se dcerkou a jízním kolem. Sedící s tuplákem piva  s dcerkou je Frantiek Škapa. V pozadí, u dveří stodoly stojící, velitel místních hasičů Kulhánek, který v ruce drží spoušť tehdy nového fotografického přístroje.   

 Fotograf Kostial fotil hlavně významné rodinné události. Veliká skupinová fota venkovských svateb, která byla často situována u lesa, či „za stodolu“. Vytvářel přímo „fotografické obrazy ženicha a nevěsty“. Svatební fotky provedené Josefem Kostialem dodnes zaplňují mnohá pamětní alba našich babiček.
 Fotografové první poloviny 20. století byli také významnými dokumentaristy. Zaznamenávali tehdejší společenský život a různé významné společenské události. Dokládali je skupinovými fotografiemi členů spolků, hudebníků, či účinkujících divadelních představení. 
 Fotograf Josef Kostial byl znám v celém kraji mezi Frýdkem a Ostravou a Těšínem. Je autorem, nyní již historických, pohledů na rodné Václavovice. Fotil také v Bludovicích, Datyních, Sedlištích, Bruzovicích a Šenově. Sérií fotografií pořízených v létech 1912 až 1927 vlastně zdokumentoval zánik šenovského zámku. Některé fotografie signoval a uváděl datum jejich pořízení, což se jeví z hlediska poznání historie velice důležité

Obrazek

 Josef Košťál: Foto svatby v Dolních Bludovicích

Obrazek

Josef Košťál: Pohled na Václavovice.

 

Obrazek

Josef Košťál: Rozpadající se budova šenovského zámku.

 

Obrazek

Josef Košťál: Stavba věže hasičské zbrojnice ve Václavovicích.

Obrazek

  Dne 10.3.1914 byla Josefu Koštialovi, snad znovu, z důvodu oficiální změny příjmení, na „Koštial“, udělena okresním hejtmanem ve Frýdku živnost pro fotografování. Své fotografie začal značit: „Jos.Koštial, Venclovice“, také „Fotograf – Koštial - Václavovice u Frýdku“.    

 Vojenskou službu absolvoval Josef Koštial v nedalekém Bílsku. Po vypuknutí I. světové války však musel znovu „narukovat“. Sloužil ve Slovinsku, v Lublani, Opatii a Rybnici. Jako válečný fotograf vytvořil v nezvyklém, vojenském, prostředí mnoho fotografií, které se však nedochovaly, nebo je není možné identifikovat.

 

 

Zadní strana Košťálových fotografií.

                                                                                                      Obrazek         

Josef Košťál na vojně,  jako vojenský fotograf.

 Z války se vrátil v roce 1917, jako „válečně poškozený“. Fotografoval však dále a s velikým elánem. Za hostincem na Čepaníku vystavěl fotoateliér. Obdobný ateliér chtěl postavit také v Šenově, naproti hostince „Pod zámkem“. Záměr však nebyl realizován. U Josefa Koštiala se učili fotografové, kteří se později stali místně známými, například Charník z Vratimova, Verlík z Bludovic, či František Škapa z Václavovic.       

 První ženou Josefa Kostiala byla Marie Šokalová, dcera řídícího učitele z Těrlicka. Do manželství přinesla syna Karla, kterého si Josef Kostial velice oblíbil. S Marií Šokalovou měl dceru Evženii. Manželství však skončilo rozvodem. Dcerka zůstala u otce a syn u matky, s níž se odstěhoval do nedaleké Hrabové. Karel Šokala však tragicky zahynul, utonul v řece Ostravici.    

  V roce 1922 fotograf Koštial pojal za manželku mladičkou Matyldu Lyčkovou z Václavovic. Po jejím předčasném úmrtí v roce 1927, se vdovec Josef Košťál musel poohlédnout po nové manželce, která by vychovala jeho „drobné děti“ z tohoto manželství, Josefa (*1925), Františka (*1926). V roce 1931 se oženil potřetí, jeho manželkou se stala Antonie Galgonková z Dolních Datyň. Měl s ní syna Drahoslava (*1932) a dceru Marii (*1933).                         

Obrazek

Křtiny Josefa Košťála ml. v roce 1925. Foto před ateliérem za Čepaníkem. 

Obrazek

Společnost na Čepaníku, J,Košťál č1oucí noviny, hajný Stibor s puškou.

V Koštialovém hostinci na Čepaníku se pravidelně scházeli ke kartám, hajný Stibor, kamnářský mistr Viktor Míček a starosta místních hasičů Kulhánek, kteří s Josefem Košťálem hrávali, často dlouho do noci, taroky.
 Neustále se navyšující dluhy, se kterými již hostinec převzal a musel vyplatit podíl sourozencům, umocnila světová hospodářská krize počátku třicátých let minulého století, rovněž neustále snižování plateb za pronájem hostinské živnosti, byly příčinou toho, že hostinec byl Josefu Košťálovi v exekuci zabaven Československou stání spořitelnou. V únoru roku 1937 byl hostinec v dražbě prodán za 93000 Korun Josefu Pastrňákovi, hostinskému, který měl v té době „Čepaník“ pronajatý.
 Josef Košťál se musel vystěhovat do obecního domu, chudobince, ve Václavovicích. Bydlela tam s ním také jeho manželka a mladší děti, Drahoslav a Marie, zatím co starší sourozenci, Josef a František byli dáni do služby k sedlákům. Neštěstí však provázelo rodinu pana Košťála i nadále. Dcerka, Marie zemřela v devíti letech, v roce 1942. Syn Drahoslav (*1932), jako osmnáctiletý, utonul při koupání, pod splavem na řece Ostravici, ve Vratimově. V též řece, nedaleko místa kde před časem tragicky zahynul Karel Šokala, kterého Josef Kostial v prvním manželství přijal za vlastního.
 V době kdy Josef Košťál žil v obecním domě byly jeho možnosti již značně omezené, přesto si zde zřídil malou fotokomoru a dále fotografoval. Do učení k němu tehdy docházeli místní mladí fotografičtí nadšenci, později tvořící další generaci václavovických výtvarníků a fotografů. Učili se základům fotografování a podíleli se na vytváření pohlednic z Václavovic a okolních obcí které sestavovali nově, z několika starších fotografických snímků.

  

Obrazek

Josef Košťál: Pozrav z Václavovic 

 Pan Josef Košťál zemřel dne 7. listopadu 1949. S odstupem času si stále více uvědomujeme význam díla pana fotografa Josefa Košťála. Na dobových pohlednicích zachytil vzhled a ráz tehdejší vesnic, fotografickými snímky zaznamenal mnohé události, které se v období první poloviny 20. století v kraji mezi řekami Ostravicí a Lucinou odehrály.  

 „Černobílé obrázky“ vytvořené panem Josefem Košťálem, vstoupily do života místních lidí. Fotografie svateb, křtin, či běžná portrétní fota, se staly součástí jejich vzpomínek. V místních muzeích, ve sbírkách sběratelů, hlavně však v zaprášených krabicích na půdách a ve starých albech jsou dodnes ukryty stovky drobných uměleckých děl, „obrazových svědectví“, vytvořených panem Josefem Košťálem, fotografem z Václavovic.   

 Článek o fotografu Josefu Košťálovi, který jsem sepsal dle vzpomínek jeho synů, pana Josefa Košťála a Ing. Františka Košťála, byl zveřejněn v roce 2009 ve vlastivědném časopise „Těšínsko“ č. 4, str.25 –27 pod názvem „ Václavovický fotograf Josef Kostial“.   

Milan Pastrňák

Vážení čtenáři.

V souvislosti s ohlasy na tento článek jsem pojal záměr vytvořit galerii fotografií pana Košťála  (Kosciala, Kostiala), která bude zveřejněna na těchto stránkách a setavená z Vámi zaslaných dobových fotografií  jejichž je autorem pan Košťál.  Naskenovaní snímky zašlete na: obrazyzkroniky@seznam.cz  Napište k nim, prosím, informace, které o nich máte.

Děkuji.

 

 

Náhledy fotografií ze složky Foto Josef Košťál

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář