Obrazy z kroniky

  Jerry Pasternak  

Umělci, fotografové, milovníci krásy, si při vyslovení jména „Jerry Pasternak“, snad kdekoli na světě, vybaví fotografie krásných dívek v časopisech Playboy a Penthouse jejichž je autorem. Téměř nikomu však není známo, že tento světoznámý umělec, fotograf, je původem z Evropy, natož z České republiky a již vůbec ne, že v pochází malé vesnice nedaleko Ostravy, z obce Václavovice.

 Jerry Pasternak - vlastním jménem Jaroslav Pastrňák prošel zajímavou životní drahou, hodnou umělce světového formátu. Z formálního hlediska je ji možné rozdělit na několik částí. Nejvýraznější se jeví jakési dělení na období, Jaroslava Pastrňáka, žijícího doma, v Česku a období Jerry Pasternaka, které následovalo po jeho emigraci do zahraničí.Jaroslav a Jerry však stále byli jednou a toutéž osobou, „Pastíkem“. Úsměvná a milá přezdívka, „Pastík“, kterou ho oslovovali jeho přátelé, ať již žil v Praze nebo v Hollywoodu, jakoby překlenovala čas i vzdálenosti.     

 Jaroslav Pastrňák se narodil se 14.3.1924 v rodině Františka Pastrňáka a Marie, rozené Ryškové, ve Václavovicích, v domě č.p. 63. Z hlediska jeho dalších životních osudů je důležité v krátkosti se zmínit o jeho otci.

 František Pastrnák, byl horníkem, po patnáctileté práci v dolech byl propuštěn a pobíral pouze nízkou rentu. Začal proto podnikat. V Ostravě na Fifejdách nejprve otevřel stáčírnu piva, pak začal obchodoval s dřívím. Štěstěna mu přála a stal se velice úspěšným podnikatelem - dále byl znám jako ostravský velkoobchodník s dřívím. Na rodné Václavovice však nezapomněl, kupříkladu poskytl zdarma veškeré dříví na položení nových podlah ve václavovické obecní škole. Dřevo s nímž obchodoval bylo určeno převážně pro ostravské doly. Kupoval je v Beskydech, ale také v rodných Václavovicích, kde surové kmeny skladoval u cesty do Ostravy, u lesa při hranici obce se Šenovem, v místě zvaném „Forot“, jen několik málo kroků od usedlosti kde se narodil jeho syn Jaroslav. 

Rodný dům Jaroslava Pastrňáka, č.p. 63 ve Václavovicích.

                                       Novými majiteli je již zcela zmodernizován a přestavěn.                                                Foto: M.Pastrňák v r.2007 

V roce 1945 si tehdy začínajícího redaktora, Jaroslava Pastrňáka, vybral M. Galuška do sportovní redakce novin „Rudé právo“. Z hlediska „kádrováků“ po roce 1948 byl Jaroslav Pastrňák sice dělnického původu, vyrůstal však ve „zkaženém prostředí kapitalistické smetánky předválečné Ostravy“. Musel proto do továrny, pracoval jako dělník v Auto Praga. Po dvou letech se však znovu vrátil do veřejného života. Stal se organizačním pracovníkem kulturního souboru Julia Fučíka, v té době nejvýznamnějšího uměleckého seskupení v republice. V roce 1952 odejel se souborem na olympiádu do Finska. Zahraničními redaktory mu byla tehdy učiněna nabídka k emigraci: Nepřijal ji. Nedokázal si ještě představit svůj život v emigraci v cizině. Cítil se dobře mezi svými přáteli doma, v Československu. Ovšem po návratu z Finska ho čekalo zklamání, byl přeložen do pohraničního městečka, Vansdorfu. V tamním provinčním divadle prošel snad všemi profesemi a funkcemi, až k místu provozního ředitele. Pro člověka, kterého „formovalo kapitalistické prostředí“ však bylo příliš vysoko. Následovalo proto přemístění do Těšínského divadla, zde pracoval jako náborář.

Organizační schopnosti Jaroslava Pastrňáka se však opět projevily. Sjednal zájezdové představení pražského Národního divadla v Ostravě. Divadelní inscenace Františka Hrubína „Srpnová neděle“, kterou režíroval Otomar Krejča s Karlem Högrem v hlavní roli slavila veliký úspěch. Odměnou mu bylo jmenování vedoucím kulturního oddělení Parku kultury a oddechu v Ostravě.

Fotografie ze svatby Miloše Kopeckého s vlastnoručními poznámkami Jaroslava Pastrňáka.  

V té době napsal Miroslav Horníček divadelní hru „Tvrďák“. Výjimečnou hru, která se odlišovala od tehdejšího pojetí socialistické kultury. Pražská divadla se proto zdráhala „ji dát prostor“. Jaroslav Pastrňák se svými přáteli, Milošem Kopeckým a Miroslavem Horníčkem, rozhodl „do toho jít“ a umožnil nastudování „Tvrďáku“ v Ostravě. Premiéra na scéně na Černé louce měla veliký divácký ohlas. Po několika reprízách v Ostravě se představení přesunula do Prahy, kde byla divadelní hra s úspěchem uváděna v několika divadlech, až do jejího zákazu. Hercům Kopeckému a Horníčkovi byla částečně pozastavena činnost. Jejich manažer, „impresário“, Jaroslav Pastrňák, byl obviněn z nezodpovědného zacházení ze socialistickým vlastnictvím. Soud probíhal v tehdejším duchu a na tehdejší úrovni. Na základě nesmyslných a vykonstruovaných obvinění, byl Jaroslav Pastrňák odsouzen. Přes to, že již v roce 1964 byl plně rehabilitován, byla táto událost poslední kapkou, která jej upevnila v přesvědčení, že již nemá v Československu co pohledávat a rozhodl se emigrovat.

                                                                          Pasternak si jeho slova vzal k srdci, jako předmět své další činnosti si vybral fotografii. Harold Lloyd měl velkou sbírku erotických fotek a Jerryho seznámil s fotografem, který tyto snímky tvořil. Od něj se Jerry naučil mnohé z profesionální řemeslné rutiny fotografa.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Důležité však bylo, že se mu podařilo vtisknout fotografiím vlastní styl založený na dokonalém provedení nestydatého záběru s nádechem uměleckého pohledu velkých malířských a sochařských mistrů. Postupně se vypracoval na pravidelného přispívatele fotografií pro časopisy „Playboy“ a „Penthouse“.

  

Umělecké akty Jerryho Pasternaka  

 Amerika je země velikých kontrastů a velikých možností s velikým důrazem na vlastní, osobní snahu a schopnosti. Jerrymu Pasternakovi se podařilo ve Spojených státech prosadit. Přijal sice umělecké jméno, nikdy se však zcela nesžil s tamním prostředím. Dlouho se bránil přijetí amerického státního občanství. Občanem USA se stal až když jej k tomu okolnosti donutily, musel navštívit svou maminku doma, v rodných Václavovicích. 

 Po celou dobu emigrace mu byl nejbližším přítelem v rodném Česku herec Miloš Kopecký, který s „Pastíkem“ vedl stálou korespondenci. Dopisy se staly základem pro napsání knihy jejich vzpomínek a zajímavých názorů, nazvané „Tam za tou duhou“. Některé výstižné pasáže v ní uvedené jsou citovány také v tomto článku. Knihu vydalo v roce 2004 ostravské Výtvarné centrum Chagall, v jehož galérii letech 2003 s 2004 Jerry Pasternak vystavoval své fotografie.

Po roce 1989 žije „Jerry Pasternak“ - Jaroslav Pastrňák střídavě v Praze a v Hollywoodu, přes svůj pokročilý věk se stále věnuje fotografii.

 Pan Jerry Pasternak se stal „pojmem“, světově uznávaným fotografem. Necítí se však umělcem, ale pouze profesionálním fotografem, který dokáže perfektně zachytit daný objekt. 

     

     Fotografie z jedné z návštěv Jerryho Pasternaka  v Česku.   

 

                              Jedna z mnoha dokonale provedených erotických fotografií,                                     jejíchž autorem je pan Jerry Pastrenak.

 

S textem článku souhlasil a fotografie poskytl, pan Jerry Pasternak 

                                                                        Sepsal:  Milan Pastrňák v r. 2007

 

 PS.

 Pan Jerry Pasternak - Jaroslav Pastrňák, zemřel dne 8.2.2010, v Praze.

 Poslední rozloučení s Jerry Pasternakem se konalo dne 18.2.2010 v komorním prostředí smuteční obřadní síně ve Václavovicích. 

 Vzpomínejme na něj v dobrém a s úctou.