
V rodných Václavovicích se Jarek zapojil do tehdy jediného veřejného kulturního dění v obci, kterou tehdy představoval hlavně poměrně známý divadelní soubor Slezan. Nejprve pro něj začal malovat plakáty zvoucí na jednotlivá divadelní představení, následně kulisy a začal vytvářet celkové scény. Pro potřeby divadla maloval i veliká rozměrná plátna, někdy pokrývající celou zadní stěnu jeviště. Mnohdy užíval i nezvyklé technické efekty. Velikého úspěchu a ocenění dosáhl návrhem scény úspěšné hry divadelního souboru „Ředitelka je sůva“, oceněné na celostátní přehlídce ve Vysokém nad Jizerou v roce 1974.
Dne 17.2.1962 vstoupil do manželství s Bronislavou Bezerskou, přišly děti Tomáš a Táňa. Natrvalo se ve Václavovicích usadil, na kopci u lesa Milíře.
V šedesátých létech 20. století dostal nabídku zaměstníví v tehdy nově vystavěném Kulturním domě ve Vratimově. Stal se jeho vedoucím. Pracovní postavení mu umožnilo setkání s mnoha významnými osobnostmi tehdejší Československé kulturní scény, se známými herci a zpěváky, umělci. Kupříkladu se setkal s tehdy velice populárním hercem, bavičem, Vladimírem Menšíkem, S Vladimírem Brodským, s Ivou Janžurovou, či se zpěvačkou Helenou Vondráčkovou a dalšími. Dodnes rád vzpomíná některé příhody, které s nimi zažil.
Z důvodu značného pracovního vytížení ve vedení kulturního domu, mu však zbývalo pouze velice málo času na vlastní malířskou výtvarnou tvorbu. Začal mnohem více fotografovat a také natáčet filmy, tehdy ještě na celuloidový film.
S rozvojem techniky se měnily i způsoby realizace a provádění záznamů. V současnosti Jarek Drozd, již vybavený digitální kamerou a fotoaparáty, natočil několik dokumentárních filmů, většinou o dění ve Václavovicích. Některé z nich byly presentovány na internetových stránkách obce, v rubrice „Filmová kronika“.
Z filmové tvorby Jaromíra Drozda je možno připomenou také střihový dokument o divadelním souboru Slezan
Neustále se velice intenzivně věnoval dění v obci. Maloval plakáty k rozličným akcím, pozvánky a drobné obrázky k upomínkovým předmětům, dárkům a diplomům pro obec.
V roce 2005 společně s fotografem Vladimírem Chovancem vytvořil stolní kalendář složený z historických fotografií Václavovic. V následujícím roce vznikl kalendář další, tentokráte sestavený ze současných fotografií obce.
Čím dále, tím více se počal stávat Václavovickým patriotem a to v jeho dobrém slova smyslu. Pro svou obec doslova žil.
V jeho fotografiích a obrazech se tehdy objevily vzpomínky na krásné rodinné dovolené, návštěvy rozličných přírodních a kulturních míst. Veškerý doposud skrytý cit a láska se náhle objevil v jeho nových, „vzpomínkových“ dílech.
Manželka Broňka

Jaromír Drozd pří práci na obrace "Caprun".

Caprun, Jarkem malovaný a milovaný.
Další ukázky z malířské tvorby Jaromíra Drozda:


Babička Františka Kytice v pivní sklenici

Chalupa Karla Cieleckého

Obraz nazvaný Mrazivý den
Jaromíra Drozda jsme v tomto článku ponejvíce představili jako malíře, avšak je také skvělým fotografem. Pohled malíře, umělce a znalost stavby obrazu a kompozici barev s velikou samozřejmostí přenáší do svých fotografií.
Jeho nevšední, umělecké fotografie, je možno shlédnout na jeho internetových stránkách:
rajce.net /jadro/
Přestože již v šedesátých létech minulého století Jaromír Drozd vystavoval své obrazy na výstavách pořádaných u různých příležitostí a také, v tehdy v republice jediné, ale značně prestižní Galerii Dílo, je s podivem, že ještě nikdy neuspořádal svou vlastní samostatnou výstavu, jak obrazů, tak ani fotografií.
Uspořádání výstavy dokumentující jeho dlouholetou malířskou tvorbu, rovněž jeho dílo fotografa a kameramana, by bylo pro celou kulturní veřejnost velice vhodné, z hlediska jeho rodné obce, které věnoval tak veliké množství své energie a lásky se jeví jako zcela nezbytné.
Jaromír Drozd - autoportrét
Dne 13.září 2014. Milan Pastrňák

Jaromír Drozd: V parku po sekání trávy.
Malíř, fotograf a vzácný člověk, pan Jaromír Drozd, zemřel po těžké nemoci dne 5.září 2018.
Vzpomínejme na něj s úctou.
