Jdi na obsah Jdi na menu
 

Malíř Josef Velčovský nejstarší

31. 7. 2008
 

Malíř Josef Velčovský nejstarší.Obrazek

 Malíř Josef Velčovský „nejstarší“ se narodil dne 17.3.1911 ve Václavovicích. Vyrůstal v poměrech malé vesnice, nedaleko průmyslové Ostravy a petřvaldsko – karvinských uhelných dolů. V kraji „kovozemědělců" a havířů. Dětství Josefa Velčovského však náhle ukončilo úmrtí otce, který tragicky zahynul na šachtě. Josef, jako nejstarší ze sedmi sourozenců musel vypomáhat matce se zajišťováním obživy celé rodiny. Ve svých 15 letech proto začal pracovat jako hornický pomocník na šachtě. Malování a samostatná tvůrčí činnost jej však již od dětství přitahovala. V 18 letech, když se poměry v rodině ustálily mohl nastoupit do učení u mistra malíře Syřínka ve Frýdku. Během učení si musel přivydělával výpomocnými pracemi u sedláků v sousedních vesnicích. V roce 1932 se vyučil se malířem, lakýrníkem, natěračem a pozlacovačem. Řemeslu se však učil hlavně proto, aby se mohl v tomto směru seberealizovat, chtěl malovat obrazy. Zajímavostí je, že již jako učeň vypomáhal mistrovi při opravě stropní malby v kostele v sousedních Sedlišťích.  

Obrazek 

Tovaryšský list udělený Josefu Velčovskému v r. 1932.    

S manželkou Marii, rozenou Novákovou vystavěl ve Václavocicích, na kopci u hasičské zbrojnice, naproti hostince Čepaníku dům, který po celý život zdokonaloval a rozšiřoval. Zde se manželům Velčovským narodily děti, Alena, Josef a Alexej.
           V době I. republiky Josef Velčovský provozoval malířskou a natěračskou živnost. Namaloval své prví obrazy a pro václavovický, divadelní soubor vytvořil první kulisy.
 
Obrazek

Josef Velčovský starší: Pohled na Beskydy. 

 Po II. světové válce, v době intenzivního budování velikých průmyslových podniků na Ostravsku pracoval v oddělení propagace národního podniku Vítkovické stavby Ostrava. Jako zdatný písmomalíř napsal nekonečné množství, snad několik kilometrů dlouhých, hesel a transparentů.
 Při zaměstnání a později také v důchodu téměř každý den vyjížděl na motocyklu CZ 175 upraveném pro převoz barev, kbelíků a malířského nářadí za práci do okolí. Maloval místnosti rodinných domků lidem, kteří jej všichni znali jako veselého a upřímného člověka. Rád žertoval, při práci dokázal napovídat spoustu vtipů a způsobit mnoho legrace. Pokoje maloval vždy dle soudobé módy, s pásky, kolečky, barevnými válečky, hlavně však dle svého uvážení. 

 Obrazek

J. Velčovský st.: Cesta do Bruzovic.  (Obraz v držení O.Slívy.) 

Na přáni majitelů často namalovObrazekal v síni, či na verandě některého z domků malířskými barvami přímo na zeď obraz. Zátiší, či žertovný obrázek, nejčastěji však krajinu s lesem a loukami, mnohdy doplněnou srnkami, či jeleny. Líbivé obrázky, které dokázaly potěšit oko i duši místních lidí. 

 V době volna po večerech, o nedělích a svátcích maloval doma skutečné obrazy. Nádherné bohaté zátiší, krajiny z okolí, vlastně všechno, co jej zaujalo a líbilo se mu.
             J.Velčovský st.: Vrba u potoka Datyňky
 
S  malbou seznamoval také své syny. Vypomáhali mu při výmalbách venkovských chalup. Seznamovali se tak s malířským řemeslem, předával jim také svůj originální „akademický“ pohled na svět. Veliký malířský talent po něm zdědil syn Josef, nyní úspěšný a známý akademický malíř.  
Pan Josef Velčovský starší zemřel 17.5.1982 u syna Alexe, ve Vrbovci nedaleko Znojma.  

Obrazek

J. Velčovský st. : Kytice

(Děkuji dceři pana Velčovského, Aleně, synu Alexeji a vnučce Ivě za poskytnutí informací a materiálů pro sestavení tohoto článku. Milan Pastrňák)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář