O obecní knihovně ve Václavovicích
O obecní knihovně ve Václavovicích.
Obecní knihovna ve Václavovicích byla založena ve dvacátých létech minulého století. Půjčování knih ve Václavovicích má však dlouhodobou tradici sahající do až druhé poloviny devatenáctého století.
Ve Václavovicích žil a působil lidový písmák, vášnivý čtenář a knihovník, Stanislav Stach. Svůj život zcela zasvětil české knize. Půjčoval a prodával knihy po celém Těšínsku. Navázal spojení se sedmi nakladatelstvími v Čechách, Slovensku, v Praze a v Trnavě. Mezi lidmi byl znám jako „Stach z Venclovic, co prodaval moravské čítání“. Stanislava Stacha je možné považovat za největšího šiřitele knih v době národního obrození na Těšínsku. Zemřel 13.11.1896 v klášteře Alžbětinek v Jablůnkově. V chalupě č.p. 100, ve Václavovicích po něm zůstalo mnoho knih. Majitel usedlosti Josef Anděl, po Stachově smrti, odvezl „plný tragač knižek“ starostovi Cieleckému, který je předal Pavlu Šostkovi, tehdejšímu nadučiteli ve václavovické škole. Z této zprávy vyplývá, že v roce 1896 ve Václavovicích obecní knihovny ještě nebylo.
Následujícího roku, dne 7.1 1897, byl ve Václavovicích založen „Čtenářsko – hospodářský spolek“, jehož hlavní náplní bylo čtení a půjčování knih a časopisů. Spolek měl 40 zakládajících členů. Předsedou se stal starosta obce, Josef Cielecký. Čestnými členy byli, nadučitel František Halfar a učitel Emanuel Feilhhauer. Je možno předpokládat, že základem knižního fondu „Čtenářského spolku“ byly knihy věnované obci Stanislavem Stachem.
Čtenářsko-hospodářský spolek vyvíjel činnost do roku 1927, kdy byl přejmenován na „Hospodářský spolek“, ten navíc pořádal odborné přednášky o ovocnářství či zemědělském hospodaření. Nástupnickým spolkem „Čtenářského spolku“ ve Václavovicích byl také „Katolicko-vzdělávací spolek“, který se rovněž zabýval půjčováním knih. Téměř každý spolek v obci, včetně Sboru dobrovolných hasičů, měl vlastní menší knihovnu časopisů a knih tématicky zaměřenou ke své činnosti.
Po zániku Čtenářského spolku v roce 1927 byla v obci založena stálá Obecní knihovna ve Václavovicích. Umístěna byla ve škole a přispíval na ni Obecní úřad. V roce 1933 bylo v obecní knihovně 602 knih a učiněno bylo 1414 výpůjček. Knihovník si tehdy posteskl, že „že byla vyhledávána pouze jedněmi čtenáři“. O poměrně nízkém zájmu o četbu knih rovněž svědčí, že rovněž v roce 1934 bylo v knihovně pouze 589 a 22 vypůjčených, během uplynulého roku přibylo do obecní knihovny pouze 8 nových knih. V roce 1934 se uskutečnilo 1295 výpůjček.
Při Václavovické obecní škole rovněž existovala Školní žákovská a učitelská knihovna. Se započetím okupace v roce 1939, musely býti mnohé „závadné“ publikace vyřazeny. Některé knihy a mapy pak byly až do roku 1945 uschovány u Rudolfa Pastrňáka, na půdě domu č.p. 212, naproti nové školy.
Po roce 1945 počala činnost obecní knihovny spadat pod Osvětou radu. V roce 1948 měla Obecní knihovna 582 svazků. Knihovnu vedl Jaroslav Sládek, občan Václavovic, který nejprve po studiu vysoké školy technického směru vystudoval rovněž teologickou fakultu a v současnosti působí na Velehradě.
V následujícím období, po „převratu“ v roce 1948, byla knihovna, během pěti let značně rozšířena. Počet knih byl navýšen na 1178 svazků a u knihovny bylo registrováno 226 čtenářů. Od 1. září 1952 vedla knihovnu učitelka Marie Pichová. V měsíci československo – sovětského přátelství uspořádala výstavku sovětské literatury. U této výstavy bylo prodáno množství knih, v celkové hodnotě cca 3000 korun. Dne 6. prosince 1952 uspořádala knihovnice, soudružka učitelka Píchová, besedu o knize spisovatelky Nikolajevové, „Žatva“. Zúčastnilo se ji pouze několik málo čtenářů, kteří si knihu přečetli.
V roce 1955 měla obecní knihovna již 1637 knih z toho 480 ks odborné literatury. Registrováno bylo 401 čtenářů a během roku se uskutečnilo 306 výpůjček dětských knih a 569 beletrie.
V padesátých letech 20. století byla Místní lidová knihovna ve Václavovicích (jak zněl její tehdejší název) umístěna v obecním domě v Kolonini. V bývalém obecním chudobinci, v bytě po známém fotografovi Josefu Košťálovi. V domě bydlela také nájemnice Tereza Slívová a nacházela se zde rovněž místnost „dětské poradny“.
Po učitelce Marii Píchové převzala knihovnu paní Olga Pastrňáková. Vedla knihovnu po zbytek padesátých let, celá šedesátá léta, až do roku 1973. Počet knih v tehdejší knihovně se pohyboval okolo 2500 svazků, v průměru u ní bylo registrováno 130 čtenářů a ročně se uskutečnilo cca 2900 výpůjček.
V roce 1966, po přestěhování Místního národního výboru ve Václavovicích do nových prostor v přístavbě „staré školy“, byla knihovna přemístěna do uvolněných kanceláří národního výboru v přízemí staré budovy. V současnosti se v nich nachází kadeřnictví.
Knihovna centrálně metodicky i finančně spadala pod Okresní knihovnu ve Frýdku – Místku. V roce 1969 musely být do okresní knihovny odevzdány vybrané knihy, Ladislava Mňačka, Milana Kundery, Pavla Kohouta, Ludvíka Vaculíka, Josefa Švoreckého a dalších autorů, které vyšly tiskem v bouřlivém roce 1968.
V roce 1973 převzala knihovnu paní učitelka Růžena Pavlicová. Knihovna byla v roce 1975 opět přestěhována, tentokrát do prostor nad nově postavenou tělocvičnou u základní školy, v nichž se nachází dodnes.Paní Růžena Pavlicová vedla knihovnu do roku 2003. Od tohoto roku Obecní knihovnu ve Václavovicích vede paní Ludmila Tomanová.
Do roku 1981 byl počet knih v Obecní knihovně opět značně navýšen, na 4066 svazků. Knih neustále přibývalo až v roce 1982 dosáhlo jejich množství 4289 kusů. Knihovnu tehdy navštěvovalo 88 čtenářů, kteří si zapůjčili 5067 knih. Paní učitelka Pavlicová ve školní družině pořádala besedy o knihách a získávala tak nové čtenáře. V roce 1988 již bylo u knihovny registrováno 170 čtenářů, kteří si mohli vybrat ze 4808 knižních titulů. Zápůjček se uskutečnilo 6820.
Do roku 1993 Místní knihovna Václavovice stále patřila pod Okresní knihovnu ve Frýdku-Místku, která ji financovala. Na základě rozhodnutí přednosty Okresního úřadu ve Frýdku-Místku ve věci transformace Okresní knihovny ve Frýdku - Místku byla správa Místní knihovny ve Václavovicích převedena do správy Místní knihovny v Šenově. Dne 4.2.1993 byla sepsána Dvoustranná dohoda mezi Obecním úřadem Václavovice a Místní knihovnou Šenov, týkající se vzájemné spolupráce při zabezpečování činnosti a provozu poboček a pracovišť veřejných knihoven s platností do 31.12.1995. Obec každý rok zasílala Místní knihovně v Šenově příspěvek na provoz Místní knihovny Václavovice cca 50 tis. Kč. Další spolupráce byla ošetřena Smlouvou o zabezpečení knihovnických a informačních služeb do roku 1998. Dne 25.3.1998 rozhodla Obecní rada o vypovězení smlouvy, pravděpodobně z důvodu požadavku o navýšení příspěvku o 20 000,- Kč. Od roku 1998 jsou náklady na knihovnu součástí rozpočtu obce. V roce 2003 obec Václavovice zažádala Ministerstvo kultury o zápis do evidence knihoven s názvem Obecní knihovna ve Václavovicích, základní knihovna, ev.č. 5788/2003. V roce 2007 byla uzavřena Smlouva o poskytování regionálních služeb mezi Obci Václavovice a Městskou knihovnou ve Frýdku-Místku. Regionální oddělení Městské knihovny ve Frýdku - Místku místním knihovnám bezplatně zapůjčuje knihy, ročně asi 220 knih. Obecním knihovnám poskytuji rovněž informační a tématické zázemí.
V současnosti je v Obecní knihovně ve Václavovicích celkem cca 5500 knih a ročně se uskuteční asi 4200 výpůjček. V konkurenci mobilních telefonů, vysokorychlostního internetu a existence několika desítek televizních programů, z nichž je možné každodenně vybírat, zájem o čtení knih stále přetrvává. Kniha představuje mnohem větší kulturní hodnotu, nežli je pouhé zjišťování a předávání informací pomocí těchto medií. Ke knize je se možné vždy vrátit, zalistovat v ní a opět se začíst do oblíbeného příběhu.
Milan Pastrňák
Poznámka:
Historie knihovny va Václavovicích byla sepsána na základě informací získaných studiem místní historie z dostupných odborných publikaci a archivních záznamů, rovněž vlastních vzpomínek. Velikým přínosem pro sepsání historie Obecní knihovny ve Václavovicích je kronika obce s mnohými záznamu o knihovně. V neposlední řadě také informace poskytnuté Obecním úřadem ve Václavoivicích, paní Lisíkovou.